Menger: Regionální stanice Českého rozhlasu se daří rozvíjet a posilovat díky nim veřejnou službu | info.cz

Články odjinud

Menger: Regionální stanice Českého rozhlasu se daří rozvíjet a posilovat díky nim veřejnou službu

KOMENTÁŘ JANA MENGERA | Regionální stanice Českého rozhlasu prošly během posledních pěti let velkými změnami, díky kterým se podařilo vyprofilovat jejich vysílání, zefektivnit provoz a v neposlední řadě i zmírnit rapidní pokles jejich poslechovosti. Jen tolik bych rád řekl na samotný úvod v reakci na komentář Hany Soukupové „ČRo v honbě za posluchači rezignoval na kultivaci a vzdělávání veřejnosti aneb Český rozhlas pro nenáročné: Projekt pro regionální kutily se nepovedl“ zveřejněný na webu INFO.cz dne 9. 2. 2019.

Respektuji právo každého člověka na jeho osobní názor. Paní Soukupová ale ve svém textu bohužel uvedla řadu nepřesností, dezinformací, polopravd, a někdy dokonce i lží. Mimochodem trochu mě zaráží i termín uveřejnění tohoto komentáře, tj. těsně před výběrem dvou nových radních Českého rozhlasu Poslaneckou sněmovnou PČR, kde jakoby úplnou náhodou kandiduje bývalý šéfredaktor stanice Vltava Petr Fischer, kterého Hana Soukupová ve svém textu zmiňuje, stejně tak bývalý radní ČRo Petr Šafařík, mj. nominovaný Sdružením pro rozhlasovou tvorbu, jehož je paní Soukupová aktivní součástí. Budiž, pravděpodobně to bude jen souhra okolností, raději se budu věnovat samotnému vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu, abych uvedl věci na pravou míru a poskytnul čtenářům, resp. posluchačům pohled na věc z jiné perspektivy.

Proč vlastně projekt Regiony 2014 vznikl a co měl řešit? V samotném počátku tohoto projektu, jehož iniciátorem byl tehdejší generální ředitel ČRo Peter Duhan, byly stanoveny tři hlavní cíle:

1. V návaznosti na rozhodnutí vedení ČRo z roku 2013 vybudovat komplementární portfolio stanic, v rámci kterého by se měly jednotlivé programové okruhy ČRo navzájem doplňovat, nikoli „kanibalizovat“, a aplikovat toto rozhodnutí v praxi i na poli regionálních stanic ČRo.

2. Zastavit pokles poslechovosti regionálních stanic ČRo, ke kterému docházelo od roku 2009.

3. Zefektivnit provoz, zajistit účelné vynakládání veřejných prostředků, se kterými Český rozhlas hospodaří, sjednotit v jednotlivých regionálních stanicích ČRo personální kapacity.

Pokud jde o první cíl, tak jeho hlavním účelem bylo zlepšit veřejnou službu pro naše posluchače – zabránit programové roztříštěnosti a posluchačské nevyhraněnosti regionálních stanic ČRo. Jednoduše řečeno nebylo nadále možné, aby se jedna regionální stanice ve svém vysílání profilovala jako „malý Radiožurnál“, další jako „malá Dvojka“ apod. Každý programový okruh ČRo plní v oblasti veřejné služby jasně specifikované úkoly (mj. dané zákonem o ČRo) a toto bylo nutné nastavit i u regionálních stanic. Projekt Regiony 2014 pomohl k tomu, aby každá regionální stanice jasně věděla, co a pro koho vysílá, jaká je její základní charakteristika, jaké platí editorské zásady atd. Zároveň byla sjednocena bloková programová schémata, přičemž konkrétní obsah jednotlivých vysílacích bloků si určují a naplňují stanice samy. Veškeré provedené změny také směřovaly k většímu využití synergií mezi jednotlivými regionálními studii, což v praxi znamená užší spolupráci stanic při zachování jejich plné suverenity. Zodpovědnost za chod dané regionální stanice má její ředitel, spolu s vedoucími programu a provozu. Když se uchýlím ke sportovní terminologii, tak v současné době mají všechny programové okruhy ČRo nastaveny jasné mantinely, v rámci kterých se pohybují tak, aby byla zajištěna jejich vzájemná komplementarita, a tím byla naplňována i dikce zákona o Českém rozhlasu.

Pokud jde o zastavení poklesu poslechovosti, ke kterému soustavně dochází u regionálních stanic ČRo už od roku 2009, je třeba otevřeně říci, že tento cíl se zatím v uspokojivé míře naplnit nepodařilo. Paní Soukupová nicméně ve svém komentáři zcela účelové uvádí, že od roku 2012 do konce roku 2018 klesla denní poslechovost regionálních stanic ČRo o 184 tisíc posluchačů. Zároveň s tím by však měla dodat i to, že k velkému poklesu poslechovosti došlo ještě za jejího aktivního působení v regionálním vysílání ČRo, kde spolu se svým manželem Liborem Soukupem, tehdejším šéfredaktorem stanice ČRo České Budějovice, aktivně vytvářeli program. Projekt Regiony 2014 byl spuštěn až 1. 1. 2014. A to mimo jiné právě v reakci na to, že poslechovost regionálních stanic ČRo klesla od roku 2009 do konce roku 2013 o skoro 200 tisíc denních posluchačů, přičemž jen v samotných Českých Budějovicích, kde tehdy paní Soukupová se svým manželem aktivně působili, klesl počet denních posluchačů o 41 tisíc (ze 101 tisíc na 60 tisíc).

Trend z let 2009 až 2013 nám ukazuje jednu zcela jasnou věc: pokud bychom projekt Regiony 2014 neuvedli v život, klesal by počet posluchačů daleko výrazněji, než se tomu děje nyní. Netěší mě samozřejmě, že přes pozitivní výsledky poslechovosti regionálních studií ČRo na konci roku 2014, resp. začátkem roku 2015, zaznamenáváme nadále pokles počtu denních i týdenních posluchačů, byť v daleko menším tempu než mezi lety 2009-2013. Děje se tak zejména ze dvou důvodů. Jedním z nich je fakt, že se část cílové skupiny posluchačů regionálních studií ČRo každým rokem přesouvá do věkové kategorie 80+, kterou už Radioprojekt nezaznamenává (výzkum měření poslechovosti se provádí jen do věku 79 let) a současně se nám nedaří dostatečně oslovovat věkovou skupinu posluchačů 50+ (oslovit programem stanice dnešní padesátníky a současně osmdesátníky není vůbec jednoduché – klasickým příkladem je dechovka: pro jedny blokátor, pro druhé tahoun poslechu). Další důvodem je celospolečenský trend, který je možné pozorovat na celém rozhlasovém trhu v České republice, a to je příklon posluchačů k celoplošným, resp. značkově zasíťovaným stanicím (Radiožurnál, Plus, Impuls, Rádio Blaník, Country rádio, Hitrádia atp.).

Je nesmyslné a krátkozraké, pokud paní Soukupová hovoří o uplatňování „inženýrského přístupu“. Naopak si velmi dobře uvědomujeme naše veřejnoprávní poslání, takže poslechovost nebereme jako svatý grál, ale pouze jako jednu ze zpětných vazeb, kterých se nám od posluchačů dostává. Stejně cenné jsou pro nás i každoroční evaluační průzkumy iniciované Českým rozhlasem, kterými zjišťujeme, jakým způsobem posluchači vnímají plnění naší veřejné služby či jaké mají postoje a názory na program našich jednotlivých stanic. A právě zde si regionální stanice ČRo už několik let po sobě vedou velmi dobře a posluchači jejich program oceňují. Dílčí připomínky respondentů pak pečlivě analyzujeme a případně zapracováváme do vysílání. Neméně důležitou zpětnou vazbou související s technologickým pokrokem a obecně se změnou trendů v poslechových zvyklostech posledních let je pro nás také konzumace obsahu na webových stránkách regionálního vysílání. Tady jsou výsledky velmi potěšující, od roku 2014 souhrnná návštěvnost webů regionálních stanic ČRo neustále roste – za posledních pět let stoupla návštěvnost našich regionálních webů o sto procent.

Pokud se detailněji podíváme na samotný program regionálních stanic ČRo, jde o jakýsi „otisk“ daného regionu ve vysílání. Pečlivě se snažíme, aby každá regionální stanice byla rádiem, které žije se svými posluchači, zprostředkovává život v daném regionu. V programu nechybí regionální informace, příběhy zajímavých regionálních osobností, regionální místopis, ale ani užitečné poradny s místními odborníky, pozvánky na zajímavé kulturní a společenské akce, přímé přenosy z terénu, koncerty regionálních kapel a interpretů, populárně-naučné pořady, tematické magazíny a v neposlední řadě ani umělecké slovesné pořady věnované regionálním autorům a hudební speciály reflektující regionální specifika. Formát regionálních stanic ČRo kombinuje proudové a titulkové vysílání, přičemž poměr mluveného slova a hudby je 40 procent ku 60 procentům. V rámci hudebního programu je pak velký důraz kladen na domácí produkci, která tvoří 75 procent hraných skladeb zejména z žánrů pop, country, folk, folklór, lidovka a dechovka. Z hudebních testů, které ČRo pravidelně realizuje, lze pak dlouhodobě vysledovat, že většinový vkus posluchače je ve všech regionech České republiky víceméně identický. Hudební dramaturgové nicméně neprogramují hudbu jen na základě výsledků testů, vnášejí do toho i svůj odborný pohled a zároveň si plně uvědomují poslání instituce, kterou reprezentují, proto při programování hudby respektují i regionální hudební specifika.

Závěrem bych už snad jen rád uvedl na pravou míru některé další nesmyslné mýty týkající se regionálního vysílání ČRo. Regionální stanice vysílají v prime-time (5:00-19:00) samostatně 12 hodin denně, mají plnou suverenitu a obsah jednotlivých bloků si určují zcela samy. Zbývající čas je určen pro síťově vysílané pořady, na jejichž přípravě a realizaci se ovšem regionální stanice aktivně podílejí. Znělkovou grafiku regionálních stanic Českého rozhlasu považuji za velmi dobrou a profesionálně zpracovanou – u vybraných studií do ní byly navíc zapracovány pro daný region specifické hudební motivy, což podpořilo regionalitu dané stanice.

Tvrzení Hany Soukupové, že z vysílání regionálních stanic ČRo vymizely náročnější slovesné pořady, je také holý nesmysl. Jejich zařazení do vysílání je plně v kompetenci vedení dané regionální stanice, přičemž fakt, že se tak děje, dokazují pořady regionálních tvůrců a autorů jako je Počteníčko, Setkání s literaturou, Zelný rynk, Čtení na neděli, Kaleidoskop, Horizont, Plk na nedělo nebo Návštěva. Do vysílání té které regionální stanice také zařazujeme rozhlasové hry, četby a dokumenty, které v rámci výrobní tvůrčí skupiny v daném regionu vzniknou pro celoplošné stanice ČRo. Nedílnou součástí regionálního vysílání jsou pak také nejrůznější vlastivědné formáty: Křížem krajem (ČRo Ostrava a ČRo Sever), Východočeské výlety (ČRo Pardubice), Vltavín (ČRo České Budějovice), Od Pradědu na Hanou (ČRo Olomouc), Poznáváme Šumavu (ČRo Plzeň), Putování po středních Čechách (ČRo Region) a další.

Z výše uvedeného je zcela patrné, že Soukupové větu: „Člověk z nejvyššího managementu ČRo otevřeně rezignoval na to, že by měl Český rozhlas posluchače kultivovat a vzdělávat, ne se pouze podbízet těm nejméně náročným,“ nelze označit za nic jiného než nehoráznost a také za otevřené pohrdání lidmi, kteří program regionálních stanic Českého rozhlasu oceňují, kteří s ním doslova žijí a pro něž je každodenním průvodcem jejich životem. Český rozhlas si váží všech svých posluchačů, a proto jim nabízí tak široké portfolio stanic s různorodým programem, ve kterém si vybere opravdu každý – ať už ten, kdo chce kulturu, vzdělávání, informace nebo zábavu. Mimochodem nemají méně nároční posluchači také povinnost platit rozhlasový poplatek?

Jan Menger je ředitel Regionálního vysílání Českého rozhlasu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud