Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Milouš Jakeš: Nepoučitelný komouš promluvil. Komentář Jiřího X. Doležala

Milouš Jakeš: Nepoučitelný komouš promluvil. Komentář Jiřího X. Doležala

Vídám Miloše Jakeše pravidelně u zastávky tramvaje na Vítězném náměstí. Je to sešlý stařec, který by už mohl mít kousek rozumu. Jeho nejnovější rozhovor pro ruské noviny však ukazuje, že komunisté jsou zcela nepoučitelní fašisté i ve věku, když už jsou jiní moudrými starci.

Dnes čtyřiadevadesátiletý Miloš (původním jménem Milouš) Jakeš žije na Hanspaulce, kousek od Vítězného náměstí, u něhož zase bydlím já. Bydlel tam už za komunistů, ale to nejezdíval tramvají. Takže tohoto posledního generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa nyní vídám pravidelně.

Chodí po stejných ulicích jako já, vozí nákupní tašky ze stejné samoobsluhy jako já, jezdí stejnými tramvajemi jako já. A i proto prostě MUSÍ vidět, že to v zemi vypadá o stovky procent lépe než za jeho éry. Že to náměstí, jež se za Jakeše jmenovalo náměstí Říjnové revoluce, bylo šedé, nevlídné, nebyly na něm skoro žádné obchody a šedí a nevlídní, chudě oblečení a nasraní byli i lidé, kteří po něm chodili.

Pražská šestka se progresívně proobčansky rozvíjí, na Vítězném náměstí máme v létě sousedskou open air kavárnu přímo na ulici, naproti přes náměstí farmářské trhy, a pokud dobře počítám, tak tři zahrádky restaurací. Z toho prostoru je útulné městské prostředí otevřené lidem, barevné, žijící a vstřícné.

Za Jakeše to byla šedá plocha se sochou Lenina. A Milouš Jakeš, jenž přes to náměstí dlouhá desetiletí jezdí a musí to vidět, tuhle proměnu přesto kritizuje. Napadá startovní výstřel rozpadu sovětského bloku — Gorbačovovu perestrojku.

„Byla nepromyšlená. Pomohla vytvářet nespokojenost, ačkoliv s ní měla bojovat. Otevřela prostor k ničím neomezené otevřenosti. Každý si říkal, co chtěl, kritizoval, co se mu zlíbilo, a tak místo sjednocení vznikal rozkol,“ sdělil Jakeš ruskému serveru Gazeta.ru.

Především — kritizuje, i když by mohl být celoživotně především spokojen, že ta revoluce byla tak sametová, že jsme jej nepověsili na lucernu. Navíc — ten stařec skoro třicet let konzumuje výhody kapitalismu, bere (zcela nezasloužený) důchod, bydlí ve své vile, vidí, jak se národu daří lépe a lépe, vidí, že komunismus skončil celosvětově, že vedl jen k bídě, otroctví a vraždění, a přesto pyskuje.

Komunisté jsou prostě nepoučitelná holota, jež popírá pravdu. Nestoudní lháři, kteří odmítají vidět, že národu se bez nich daří mnohem líp a že jejich epocha byla jednou z nejhorších etap českých dějin — hned po nacistické okupaci. Popírají realitu, a ještě mají tu drzost kritizovat…

Asi čekáte, že nakonec zalituju, že jsme jich tehdy pár nepověsili. I když to zní lákavě, z racionálního hlediska si myslím, že je dobře, že byl konec komunismu nenásilný a že jsme se nemstili. Ale na druhou stranu — jsem opravdu rád, že generace soudruhů přemýšlejících a jednajících jako Jakeš už fyziologicky odchází tam, kam patří. Do zapomenutí.

DALŠÍ AUTOROVY KOMENTÁŘE ČTĚTE NA REFLEX.CZ

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744