Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ministryně Taťána Malá je ztělesněním absolutní politické i profesní prázdnoty. Komentář J. Štefka

Ministryně Taťána Malá je ztělesněním absolutní politické i profesní prázdnoty. Komentář J. Štefka

Podobných kauz, jako je ta okolo ministryně spravedlnosti Taťány Malé, Česká republika ve své novodobé historii moc nezažila. V rozsahu směšnosti a absurdnosti snad žádná taková ani nebyla. Zatímco na Západě dotyčný politik ve stejné situaci okamžitě skládá funkci a následujících několik týdnů chodí příslovečnými kanály, tady je klídek a za dotyčného provinilce ještě oroduje premiér s tím, že to na výkon funkce nemá vliv.

Taťána Malá na sebe upozornila na začátku roku, když nahlas přemítala o tom, že by se mělo stíhání šéfa ANO Andreje Babiše odložit o čtyři roky do doby až nebude premiérem. Nyní média zjistila, že ve dvou diplomových pracích Malá opisovala celé pasáže, aniž by uvedla zdroj, či opsala celé strany. Říká se tomu plagiátorství. Komické je, že v jedné z prací se dokonce „dopustila“ stejných chyb jako původní autorka. Jinými slovy, paní Malá při opisování asi „psala“ tak rychle, že si to po sobě ani nepřečetla.

Je nepochybně pravdou, že kdyby se Malá nestala ministryní spravedlnosti, tak její práce nikdo nezkoumá. Protože by byla jen řadovou nezajímavou poslankyní s podivnými názory. Ona se však stala ministryní spravedlnosti. Tedy tou, která by měla jít příkladem, že se nemá lhát, podvádět (a stovky dalších přečinů) a v tomto případě ani opisovat.

Ministryně spravedlnosti podvádí

Taťána Malá místo aby se kála, omluvila se a přijala osobní i politickou zodpovědnost, tak kolem sebe kope. Pohoršuje se nad tím, že média otravují její vysokou školu. Premiér Babiš pro ni zase prosí o klid na práci. Člověk nad tím žasne, ale z vyjádření plyne, že tito lidé si vůbec neuvědomují, že udělali něco nečestného a neetického, a s drzým čelem obviňují všechny kolem. Anebo si to možná uvědomují, ale zkouší, kam až mohou zajít a co vše jim projde. Oboje je špatně.

Když Andrej Babiš sestavoval svoje kandidátky pro volby, sliboval změnu politického stylu. Mnoho lidí mu to zbaštilo. Přitom si přivedl do hnutí a posléze do sněmovny řadu lidí, jejichž profesní, lidské i politické ustrojení je ještě horší než u těch, které tak hlasitě kritizoval a proti kterým bojoval. Taťána Malá je toho dokladem. Je možné, že se bude funkce držet zuby nehty, ale pro své partnery i pro odbornou veřejnost se už stala absolutně nedůvěryhodnou. Pro občany České republiky, kteří se snaží žít podle pravidel, je vlastně jakýmsi vzkazem, že podvádět a lhát je normální.

Česká politika už za posledních 25 let zažila leccos, ale nyní se dotkla svého pomyslného dna a v osobě Taťány Malé i své profesní prázdnoty.

Všechny komentáře autora naleznete na webu Reflex.cz.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1