Musil: Druhá sezóna Margrethe Vestagerové. Mocná eurokomisařka má nabito silnými zbraněmi | info.cz

Články odjinud

Musil: Druhá sezóna Margrethe Vestagerové. Mocná eurokomisařka má nabito silnými zbraněmi

KOMENTÁŘ ALEŠE MUSILA | Jak včera vtipně poznamenala jedna z europoslankyň „grilujících“ během slyšení před Evropským parlamentem kandidátku na post výkonné místopředsedkyně Evropské Komise Margrethe Vestagerovou, druhá série bývá spojená s velkými očekáváními. Narážela přitom na skutečnost, že někdejší dánská politička Vestagerová se stala inspirací pro postavu ministryně a pozdější premiérky v seriálu Borgen (v Česku uvedeným pod názvem Vláda).   

Skutečně, „druhá série“ Margrethe Vestagerové se zdá být mnohem akčnější. Dánské eurokomisařce bylo svěřeno velmi silné portfolio skrývající se pod sloganem „Evropa připravená na digitální věk“. Vestagerová si tak udržela (jako první člen Komise v historii) vlivné portfolio hospodářské soutěže (COMP), ale navíc dostala na starost i koordinaci dalších klíčových generálních ředitelství. GŘ odpovídající za evropskou politiku v oblasti jednotného digitálního trhu, bezpečnosti internetu a digitálního výzkumu a inovací (CONNECT) a GŘ odpovědné za politiku EU týkající se jednotného vnitřního trhu, průmyslové politiky, podnikání a malých a středních podniků (GROW).

A to je druhý unikát nové pozice. Výkonná místopředsedkyně bude mít k dispozici jak nástroje pro prosazování (enforcement) pravidel hospodářské soutěže, tak nástroje pro tvorbu průmyslové strategie EU. Jeden příklad za všechny. Nedávný zrod Evropské bateriové aliance pro zavádění výroby a inovaci baterií v Evropě v sobě nese i jisté prvky necenového kartelu, je nicméně zároveň jedním z pilotních projektů unijní průmyslové strategie. Vestagerová na dotaz, zda se neobává střetu zájmů podobného typu, upozornila, že veškerá rozhodnutí v oblasti soutěžního práva přijímá nikoliv ona, ale kolektivní orgán Kolegium komisařů a příprava rozhodnutí je pod nezávislým dohledem jak Právního servisu Komise, tak Hlavního ekonoma pro hospodářskou soutěž.

Vestagerová vyzdvihla účinnost prosazování pravidel hospodářské soutěže na evropské úrovni ve všech třech klíčových nástrojích – proti zneužití dominantního postavení, proti kartelovým dohodám a pro schvalování fúzí. Co se týče veřejné podpory, dánská politička přislíbila, že bude pokračovat v linii, nastavené rozhodnutími Komise ve věci Fiat a Starbucks, ve kterých Komise dospěla k závěru, že Lucembursko a Nizozemsko poskytovaly selektivní daňovou výhodu uvedeným společnostem a tím porušily pravidla EU pro veřejnou podporu. Jedna z otázek směrovala i na nedávnou kritiku ze strany Francie a Německa ohledně zákazu fúze velkých evropských hráčů v oblasti vysokorychlostní vlakové dopravy, společností Alstom a Siemens.

Vestagerová zdůraznila, že by v tomto případě postupovala stejně. Na druhé straně zdůraznila potřebu nového přístupu k zadávání veřejných zakázek. EU se chová vstřícně ke všem, kdo se ucházejí o zakázky v evropském prostoru, což ale není vůbec stejné pro přístup evropských firem na trhy třetích států. Eurokomisařka také zdůraznila nutnost globálního řešení dotační politiky, kdy EU jako jediná důsledně reguluje veřejnou podporu evropským firmám, a tím je mnohdy může dostat do konkurenční nevýhody oproti mimoevropským firmám, které čerpají nekontrolovatelné dotace od svých vlád (a kupují si evropské firmy).

Co se týče boje proti zneužívání dominantního postavení velkými technologickými hráči, „trest“ v podobě rozdělení těchto firem, byť jím soutěžní právo v rejstříku správního trestání disponuje, Vestagerová víceméně odmítla. Na druhé straně potvrdila, že bude proti nekalým praktikám velkých technologických hráčů nadále tvrdě postupovat. To Vestagerová okořenila tvrzením, že ze světa „kapitalismu pod dohledem“ se naučila, že nejde o to, že vy vyhledáváte Googlem, ale že Google vyhledává vás.

Třetí unikát nové pozice výkonné místopředsedkyně spočívá v tom, že v digitální oblasti bude disponovat nikoliv pouze normami pro prosazování pravidel hospodářské soutěže, ale i možností zavádět nové regulace v oblastech tvorby jednotného digitálního trhu. Regulace v oblasti tzv. platformové ekonomiky se stala klíčovou částí slyšení. Vestagerová představila myšlenku nové evropské zákonné normy o digitálních službách. Ta by měla navázat na už existující legislativu v této oblasti – směrnici o audiovizuálních mediálních službách, směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu a ochranu osobních dat.

Mohla by např. řešit problematiku odpovědnosti on-line platforem za šíření (protiprávního) obsahu, přístup k velkým objemům dat shromažďovaných platformami i oblast digitální reklamy. Vestagerová vyzdvihla nutnost řešit problematiku pracovních podmínek nejen zaměstnanců platforem a zodpověděla i dotazy týkající se problematiky zavadění tzv. digitální daně. Eurokomisařka vyjádřila podporu jednáním na úrovni OECD, jelikož jde o problematiku překračující unijní rámec, kterou je nutno diskutovat i v kontextu nutné reformy daně z příjmů právnických osob. Až pokud selže globální řešení, bude podle ní nutno uvažovat o řešení celounijním.

Velký blok otázek byl věnován problematice umělé inteligence. Vestagerová slíbila, že v prvních 100 dnech fungování nové Komise představí první návrh evropské zákonné normy, zahrnující především aspekt dodržovaní základních lidských práv a posílení důvěry uživatelů k umělé inteligenci. Vestagerová prohlásila, že zatímco Čína může mít data a USA mohou mít peníze, EU má jasnou vizi ohledně etických a lidsko-právních aspektů užití umělé inteligence – trust, humanity a fairness (důvěra, lidskost a spravedlnost, pozn. red.). S rozvojem umělé inteligence souvisí také problematika kybernetické bezpečnosti a boj proti hromadnému síření protiprávních informací roboty s celosvětovým dopadem.

Vestagerová odcházela z Evropského parlamentu s úsměvem a s mnoha kyticemi květin, které dokonale ladily s barvou jejích šatů. O tom, že ve slyšení uspěla, nebylo pochyb.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud