Musil: „Poslední zvonění“ britských europoslanců. Brexit se stává realitou, na nostalgii není čas | info.cz

Články odjinud

Musil: „Poslední zvonění“ britských europoslanců. Brexit se stává realitou, na nostalgii není čas

KOMENTÁŘ ALEŠE MUSILA | Včerejším večerem skončila jedna éra. Kvůli odchodu Spojeného království z Evropské unie k 31. lednu bylo plenární zasedání ve Štrasburku pro britské europoslance jejich „posledním zvoněním“. Následovat bude už jen neformální rozlučka v Bruselu koncem ledna a rychlé vyklízení kanceláří. Evropský parlament přijde o 73 europoslanců. Někteří odcházejí plni radosti, především z řad Strany Brexitu, vedené ikonickým Nigelem Faragem. Byli to právě oni, kteří konečně otevřeli oči pochybovačům o tom, zda si Británie většinově skutečně přeje odchod z Evropské unie a zcela proměnili přístup britských konzervativců. Hlavně oni si tedy poslední týden užívali historické metropole Alsaska na levém břehu Rýna. 

Britští liberálové a labouristé odcházejí s větším smutkem, protože mezi spřátelenými evropskými stranami nacházeli spojence pro cíle na národní úrovni neprosaditelné. To teď skončí a oni mohou jen nostalgicky vzpomínat na minulých 47 let. Ano, Spojené království vstoupilo do tehdejšího Evropského společenství už v roce 1972 (s účinky od 1. 1. 1973) v rámci tzv. prvního rozšíření společně s Dánskem a Irskem. Následně proběhlo v roce 1975 referendum, ve kterém se Britové majoritou 67 % vyslovili pro setrvání země v ES. První přihlášku přitom Londýn podal již v roce 1961 a následně v roce 1967, přičemž jeho vstup vždy zavetoval francouzský prezident Charles de Gaulle.

O co přijdeme my? Především o spojence. Britové nám tak nějak rozuměli, našemu skepticismu pro budování federálního státu, v tlaku na vytvoření skutečného vnitřního trhu s volným pohybem zboží a služeb na prvním místě, nedůvěrou k jednotné měně a k narůstajícímu vlivu unijních institucí. Opěvovaný Visegrád tohoto spojence nenahradí.

Mimochodem právě na posledním skončeném zasedání se ještě více rozevřela mezera mezi Maďarskem a Polskem a zbývajícími členskými zeměmi, když EP přijal většinou svých hlasů rezoluci, kritizující Evropskou radu za laxnost, se kterou řeší nedostatky ve fungování právního státu v Maďarsku a v Polsku. Pro rezoluci hlasovala i většina evropských lidovců a zdá se, že Orbán si již hledá jinou evropskou rodinu.

V bruselské bublině však po nostalgii není stopy. Brexit se stává realitou a už byl i skvěle zasazen do děje nejnovějšího románu Johna Le Carré pod názvem Agent Running in the Field. Obě strany horečně připravují své negociační pozice na vyjednávání nového obchodního vztahu, který má být formulován do konce letošního roku.

Mezi hlavní priority EU patří zachování společných pravidel pro kontrolu veřejné podpory. Na příkladu jiných nečlenských států se ukázalo, že striktní kontrola veřejné podpory firem z členských států tyto firmy vlastně poškozuje, když mimounijním subjektům neumí zabránit využít masivních státních dotací na akvizice evropských společností. Žádný členský stát si asi nepřeje, aby za kanálem vyrostl konkurent, který za pomoci veřejných peněz převálcuje zbytek Evropy, kterou tak dobře zná včetně jejich hlavních slabin. Vyjednávací pozice Spojeného království má být známá do konce ledna.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud