Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Může bojovník za pravdu Miloš Zeman lhát? Může. Komentář Marka Stoniše

Může bojovník za pravdu Miloš Zeman lhát? Může. Komentář Marka Stoniše

Je mnoho důvodů, proč si nevážit a nevolit Miloše Zemana. Za jeho největší politickou vinu považuji jeho dávnou tezi o spálené zemi, z níž ve druhé půlce devadesátých let vyrostli levicoví blouznivci nejhrubšího zrna (vzor Špidla), případně pologangsteři typu Grosse.

První z nich nasměrovali naši zemi a občanstvo k návyku na sociální „nárokismus“, ti druzí si z naší země udělali díky propojení s velkým byznysem dojnou krávu. Jako prezident si Miloš Zeman čas od času činí z ústavy trhací kalendář. A o jeho spojení s největším lhářem polistopadové české politické éry – Andrejem Babišem – raději ani nemluvě.

Jenomže ani Miloš Zeman není černo­bílý, i když se tak mnohým z nás jeví. Jeho návštěva New Yorku a dva projevy, jež v něm pronesl, by rozhodně neměly být zapomenuty – už jen proto, že se po dlouhé době jako Češi nemusíme stydět za svého představitele mezi vrcholnými světovými státníky. Spíše naopak. Co Miloš Zeman pronesl při přebírání ceny Bojovníka za pravdu na půdě Gershon Jacobson Jewish Continuity Foundation o tom, jak se demokratický svět chová k Iz­raeli, byla prostě pravda.

„Pojďme se bavit o zbabělosti, o váhání, o pokrytectví. O solidaritě, která je podmíněná. Říkám jí ,solidarita, ale‘. Dám vám pár příkladů: Ano, samo­zřejmě, podporujeme Stát Izrael, ale není to židovský Stát Izrael. Ano, podporujeme, aby každá země měla své hlavní město, ale nepodporujeme, aby hlavním městem byl Jeruzalém. Ano, plně podporujeme právo Izraele na bezpečné hranice, ale Golanské výšiny nemohou být součástí izraelského území. A tak dál a tak dál. Každý vrah z Palestiny je bojovníkem za svobodu. A pokud někdo pošle raketu z pásma Gazy do Izraele, odsuzujeme to, ale nemůžete reagovat tím, že sami budete bombardovat pásmo Gazy. To je samá solidarita, ale, ale…“

Proto vyzval země, jež to s podporou Izraele myslí vážně, zvláště pak Spojené státy, aby své ambasády přestěhovaly do Jeruzaléma jako gesto solidarity bez onoho „ale“.

Den poté pronesl na půdě Valného shromáždění OSN svůj tradiční projev o nebezpečí islámského terorismu, o tom, že islám a terorismus jsou necivilizace. Takového Miloše Zemana známe, ale slyšet podobné věty na půdě tak bizarního tělesa, jako je současná Organizace spojených národů, je přinejmenším osvěžující. Zkuste si pro srovnání najít projev slovenského prezidenta Kisky, jenž kázal o tom, že svět má odpovědnost za osud migrantů prchajících před bídou a hrůzami války, a chválil Pařížskou dohodu o klimatických změnách.

Ale vraťme se zpět k Miloši Zemanovi. Všichni tušíme, že až se vrátí z New Yorku, z bojovníka za pravdu se okamžitě promění v hradního baziliška, hájícího a prosazujícího na domácí půdě to nejhorší, co si dokážete vymyslet. Včetně lží.

Škoda.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744