KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Svízel televizních projevů předsedy vlády Andreje Babiše v čase epidemie koronaviru spočívá v jednom: nejsou uvěřitelné. Podobně jako na jaře i dnes byl Babišův proslov strohý, bez špetky emocí, intonace, autenticity. Napsali mu to už zase „pěkně“, už zase to ale nebyla jeho slova. Skutečný Babiš mluví jinak, myslí jinak a jedná jinak. Ostatně stačí si pustit jeho odpolední tiskovku anebo interpelace z minulého týdne.
„Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále covid-19. Už jste na tom strávili asi patnáct hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno ‚epidemiologů‘, zkuste tohle!“
Takhle mluvil Andrej Babiš minulý čtvrtek ve sněmovně – přehlížel závažnost situace a kritizoval opozici, že prý ve společnosti vyvolává paniku a straší lidi. Neuplynul ani týden a máme tady jiného Babiše, respektive pokus o pečlivě budovaný mediální obraz státníka, který si (shodou okolností v čase před volbami) uvědomuje kritickou situaci, nabádá veřejnost k odpovědnosti a k tomu, aby se – stejně jako na jaře – semkla. Mazácky ovšem opomene kontext: veřejnost se tehdy semkla především v reakci na neschopnost vlády zajistit lidem to základní k přežití: ochranné pomůcky. Veřejnost suplovala ty, kdo jí vládnou a selhávají.
