Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Návrat komunistů k moci: z ostrakizované síly spojencem oligarchy. Komentář Vratislava Dostála

Návrat komunistů k moci: z ostrakizované síly spojencem oligarchy. Komentář Vratislava Dostála

Bude to vpravdě historický okamžik: Komunistická strana Čech a Moravy umožní vznik vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny. Pokud nakonec sociální demokraté necuknou a do vlády – která je pro ně ze všeho nejvíc pastí – Andreje Babiše vstoupí, bude to poprvé od listopadu 1989, kdy se komunisté budou – byť skrytě – podílet na vládnutí. Je paradoxem, že se vracejí k moci po boku oligarchy, jejich jazykem řečeno, po boku třídního nepřítele. Jinak ale platí, že Babiš pouze dotahuje, co před ním započali jiní. Vývoj toho času ostrakizované politické síly v jeho uzlových bodech připomíná náš politický analytik Vratislav Dostál.

Komunisté sice v posledních volbách propadli, přesto o nich lze s ohledem na celou polistopadovou etapu českých dějin říct, že patří mezi nejstabilnější prvky české politiky. A přestože relativně dlouho platila nepsaná dohoda všech ostatních politických formací, která komunisty vylučovala z podílů na moci, aktuální vývoj není nic, co by se tady objevilo z čista jasna. Naopak, předseda hnutí ANO Andrej Babiš aliancí s KSČM pouze navazuje tam, kde jeho předchůdci skončili.

Ostatně dohoda to byla účelová a pokrytecká. Jednak nemířila primárně proti komunistům, nýbrž především proti sociálním demokratům, kterým tak bylo efektivně znemožněno vládnout, aniž by byli nuceni uzavírat spojenectví přes politický střed. Pokrytecká byla ale především tím, že nebránila ostatním formacím – pokud to pro ně bylo výhodné – uzavírat s komunisty hlasovací většiny v dolní komoře. Příkladem budiž obě volby Václava Klause prezidentem. Bez komunistů by se jím totiž nikdy nestal.

Nyní v každém případě nasvědčuje vše tomu, že návrat komunistů k podílu na exekutivě míří do finále. Vedení KSČM si v pátek odhlasovalo ochotu podpořit za programové ústupky vládu Andreje Babiše a pak ji tolerovat. A je ironií, že se dohoda o vyloučení komunistů odůvodňovala tím, že se po listopadu 1989 nereformovali, k moci se totiž vracejí v momentě, kdy se nejspíš chýlí ke konci éra Vojtěcha Filipa, kterého v čele strany nahradí výrazně dogmatičtější Josef Skála.

Zároveň musíme všem kritikům připomenout, že se komunisté o reformu, jakousi „sociáldemokratizaci“ strany, na začátku 90. let minulého století pokusili. Postupně se zde vyprofilovaly tři základní politické proudy, jejichž ambicí bylo navazovat na předlistopadovou KSČ. (1) Postkomunistický reprezentovaný Levým blokem a Stranou demokratické levice, který zůstal v budoucnu irelevantní; (2) neokomunistický, reprezentovaný KSČM Miroslava Grebeníčka, který si naopak jako jediný zachoval relevanci i do budoucna; a (3) ortodoxně-komunistický reprezentovaný okrajovou Stranou československých komunistů. Tím pokus o reformu KSČM skončil.

Paradoxně to byl ale nejspíš právě její neúspěch, co straně umožnilo zůstat relevantní silou české politiky. Politologové se v této souvislosti shodují, že po celé období po roce 1993 vyhovovalo konzervativní vedení KSČM nejen sympatizantům a voličům strany, jak ukazují téměř všechny její volební výsledky, ale především členské základně. V odborné literatuře se lze dokonce dočíst o „zajetí“ vedení členskou základnou. A přestože strana postupem let přistoupila k některým úpravám programaticky a strategie, obecně je voliči i členy vnímána jako tradiční a nereformovaná komunistická strana, která změny provádí pouze z taktických důvodů.

Přesto platí, jak jsme naznačili výše, že byl proces legitimizace KSČM započat dávno před Babišem. Za zlomové lze v tomto ohledu označit volby v roce 2002, po kterých měla levice, tedy KSČM a ČSSD, v součtu poprvé a naposledy po roce 1989 většinu hlasů ve sněmovně. ČSSD tehdy čelila obrovskému tlaku, aby vznikla jednobarevná vláda sociální demokracie s podporou KSČM. Strana tehdy byla – ostatně jako v celém pozemanovském období – rozdělená na dvě křídla. První proud ztělesňoval předseda Vladimír Špidla, druhý Jiří Rusnok. A Špidla koalici s komunisty odmítal s tím, že opozici vůči ČSSD nepředstavují liberálové, nýbrž konzervativci, mezi něž řadil také KSČM, a nacionalisté.

Kromě toho, že se komunisté v této etapě podíleli na volbě Václava Klause na Hrad, na sebe upozornili také v dubnu 2005. Vláda Stanislava Grosse tehdy totiž čelila situaci, kdy se musela při hlasování o nedůvěře spoléhat na hlasy komunistických poslanců. Ti se také nakonec zdrželi, což Grossovu vládu v danou chvíli udrželo u moci. Po nástupu Jiřího Paroubka do čela ČSSD i vlády to pak byli právě komunisté, se kterými ČSSD ve sněmovně opakovaně utvářela hlasovací většinu. S blížícími se volbami také kulminovala kampaň, která varovala před jejich návratem k moci. Volby nakonec skončily – jak známo – patem, ze kterého hledali politici východisko několik měsíců.

A byl to Jiří Paroubek, mimochodem společně s tehdejším předsedou lidovců Miroslavem Kalouskem, kdo se v této fázi, tedy po volbách v roce 2006, zásadně zasloužil o proměnu pozice KSČM právě z hlediska zmíněné dohody o vyloučení na vládnutí. Po volebním patu totiž v jednu chvíli předstoupili oba politici před novináře s tím, že jsou ochotni vytvořit menšinovou vládu ČSSD a KDU-ČSL s tichou podporou KSČM. Členská základna lidovců se sice vzepřela a z plánu sešlo, i tak ale platí, že už tehdy disponovala KSČM koaličním potenciálem, který zúročuje v těchto dnech předseda hnutí ANO.

Závěr? O izolaci komunistů nelze vážně hovořit už hodně dlouho, nejméně od první volby Klause prezidentem. A pokud jde o vládnutí, s jistou mírou cynismu můžeme konstatovat, že co nedotáhli Jiří Paroubek s Miroslavem Kalouskem po volbách v roce 2006, zvládl Andrej Babiš s Janem Hamáčkem o necelých dvanáct let později.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1