Neférovou superhrubou mzdu je nutné zrušit. Ale ne za cenu vyhnání čerta ďáblem

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Na tuzemském politickém kolbišti, které je kvůli koronavirové krizi už nějakou dobu vymknuto z kloubů, přistála daňová bombaRaketu vypustil generál vládních vojsk Andrej Babiš, jenž přislíbil zrušení superhrubé mzdy, a to už od začátku příštího roku. Současně nadhodil možnost snížení příjmové daně zaměstnanců na 15 procent. Vzhledem k závratné výši deficitu státního rozpočtu se snižování daně z příjmu, a tedy masivní díra do státní kasy, jeví jako radikální idea. Na druhou stranu je absolutně férové, aby zaměstnanci byli zdaňováni stejnou sazbou jako živnostníci, což se dnes neděje.

I když bylo Babišovo oznámení později z řad silnější vládní strany částečně mírněno jako pokusný balónek, nemůže nikoho překvapit náhlý obrat hegemona, jehož hnutí sice zrušení superhrubé mzdy navenek podporovalo, ale zatím neuskutečnilo, přestože má tento bod v programu koaliční vláda. Kdo chce, ten dávno ví, že osnovou programu ANO je oportunistický populismus, jenž s příchodem voleb zesiluje. Pozoruhodnější je, že se zrušením superhrubé mzdy sice souhlasí i ČSSD, ale současně považuje Babišův plán za nerealistický a to z obav před důsledky prudkého snížení vládních příjmů. Koaliční smlouva ostatně počítá s tím, že po zrušení superhrubé mzdy bude zaměstnancům „účtována“ příjmová daň se sazbou 19 procent, nikoliv daň 15 %, jakou nastřelil Babiš. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček pak ještě do ringu vrátil myšlenku zavedení bankovní daně, která by částečně kompenzovala to, oč stát přijde zrušením superhrubé mzdy, respektive snížením sazby daně u zaměstnanců.

Superhrubou mzdu, tento speciální účelový konstrukt zavedla v roce 2008 koaliční vláda Mirka Topolánka jako součet hrubé mzdy zaměstnance plus sociálního a zdravotního pojištění, jež za pracovníka odvádí zaměstnavatel. Stát potom zaměstnancům nezdaňuje jejich hrubý příjem, nýbrž zdaňuje superhrubou mzdu. Patnáctiprocentní daň ze superhrubé mzdy přináší státu více peněz, než kdyby si bral 15 % z hrubého příjmu. Zaměstnancům je tak hrubá mzda fakticky daněna sazbou ve výši 20,1 %. Výplata se tím pochopitelně snižuje. Živnostník přitom na dani odvádí z příjmu reálně „jen“ 15 %.

Pozitivním důsledkem snížení sazby příjmové daně na 15 % by bylo zvýšení příjmu zaměstnanců v průměru zhruba o tisícovku měsíčně, přičemž s rostoucí mzdou by byla částka ještě markantnější. Důvody, proč dosud zdanění zaměstnanců stát provádí skrze superhrubou mzdu, nejsou tajemstvím: do státní kasy z takto rafinovaně vymyšleného zdaňování zaměstnanců teče o desítky miliard více, než kdyby vláda standardně zdaňovala hrubou mzdu. ODS, která zrušení superhrubé mzdy podporuje, tvrdí, že po snížení sazby daně na 15 procent by výpadek státního rozpočtu činil „jen“ 55 miliard korun. Ministerstvo financí odhaduje vyšší sumu, nějakých 90 miliard.

Tuzemské banky se připravují na smršť toxických úvěrů. Vytváří finanční polštáře za miliardy korun

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital