Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novičok ve sněmovně: Zemanův Babiš, dvě většiny a už zase ponížená ČSSD. Komentář V. Dostála

Novičok ve sněmovně: Zemanův Babiš, dvě většiny a už zase ponížená ČSSD. Komentář V. Dostála

Úterní sněmovní taškařice s novičokem má několik rovin. Tu mezinárodní ponechme zasvěcenějším pozorovatelům. Za pozornost ale stojí vnitropolitický kontext, hlasování totiž znovu obnažilo tři definiční charakteristiky naši stávající politické konstelace: (1) hnutí ANO navzdory formující se koalici dlouhodobě kašle na sociální demokraty, neboť (2) disponuje spolehlivou většinou 115 hlasů s SPD a komunisty. A (3) Babiš je ve vztahu k prezidentovi ještě pořád v plně podřízeném postavení.

Jako bych to tušil. Tradiční série tiskových konferencí, které se konají vždy v úterý před prvním jednacím dnem sněmovny, byla jako vždy završena briefingem hnutí ANO. Babiš – také jako skoro vždycky – nedorazil, sněmovní práci má totiž v jeho hnutí na starosti první místopředseda Jaroslav Faltýnek. A protože se dnes zahájená schůze sněmovny koná vůbec poprvé od podzimních voleb v čase, kdy se nám tady formuje vláda s většinovou důvěrou poslanců, otázal jsem se ho, zda se ANO chystá svůj postup na půdě dolní komory s ČSSD a KSČM nějakým způsobem koordinovat. Bylo by to logické, ostatně právě proto, aby něco prosadily, koalice vznikají.

Je to podstata parlamentní republiky s poměrným volebním systémem: vláda, z povahy věci skoro vždycky koaliční, je zde odpovědná sněmovně, zároveň jejím prostřednictvím uvádí svou politiku v praxi, když totožnou většinou prosazuje zákony, ke kterým se zavázala v programovém prohlášení. V takovém uspořádání je pak jednoznačně čitelné, kdo tvoří koalici a kdo opozici. Což je mimochodem okolnost, ke které se přihlíží při obsazování vedení sněmovny a jejích jednotlivých orgánů. Třeba kontrolní výbory nebo komise pro dohled nad bezpečnostními složkami by měla řídit opozice. Avšak za Babiše je to jinak. A především sociální demokraté by proto měli zpozornět.

„Pro své – a tedy vládní – návrhy zákonů budeme hledat podporu ad hoc, napříč sněmovnou,“ reagoval na mou otázku Jaroslav Faltýnek a nenápadně kroutil hlavou. Jako by se na oplátku tázal, proč by měli rezignovat na rozložení sil, díky kterému mohou manévrovat a dle situace volit jednu ze dvou většin, které mají k dispozici: první, sice oficiálně deklarovanou, fakticky ale neexistující, je aliance, na jejímž půdorysu vyjednali vládu se sociální demokracií. Tou druhou a ještě pořád – pokud jde o reálnou politiku – podstatně spolehlivější, je většina složená z hnutí ANO a stran situovaných na obou okrajích české politiky.

Nic překvapivého, řeknete si. Teda pokud neberete v potaz, že je to jen několik dnů, co se Babiš domluvil s vedením ČSSD na společném vládnutí. Těžko si totiž představit potupnější pozici, než v jaké se druhdy nejsilnější levicová formace v zemi v úterý opět ocitla. Je nevídané, jak sebou nechá Babišem zametat. Svědčí to o její slabé pozici, i mizerné kondici. A také cosi o jejím vedení. Jako by nestačilo, že je ČSSD rozštěpená, unavená a oslabená, že je stranou plnou obav o svou budoucnost. Skoro se to jeví tak, že je na scestí a vyloučit dokonce nelze, kterak bude aspoň na nějaký čas společenskou dynamikou zavlečena kamsi nedaleko od národně socialistických bažin.

1080p 720p 360p
Babišovi odchází lidé se zbytky svědomí, posláním ČSSD je být ve vládě a vyvažovat, říká Pečinka

Přesto je nepochopitelné, proč se vedení ČSSD v čase, kdy spustilo referendum o vládním angažmá s hnutím ANO a podporou komunistů, aspoň nepokusilo na půdě sněmovny iniciovat nějakou bližší spolupráci s oběma těmito subjekty. Proč se namísto toho zase nechala ponížit a vmanévrovat do situace, kde je po boku opozice a tedy v opačném táboře, než její případní koaliční partneři? Anebo je to ještě pořád tak, že Babiš nechápe, co vyžaduje stabilní a spolehlivé koaliční vládnutí, neboť si není schopen zvnitřnit, že v sobě politické jednání neobsahuje pouze polohu konkurenční, nýbrž také kooperativní?

Anebo mu to už naopak došlo a kooperuje nadále s SPD a KSČM? A pokud ano, proč tedy to martýrium a koaliční dohoda s ČSSD? Anebo jinak: není dnešní hlasování ve sněmovně dalším důkazem, že sociální demokracie bude ve vládě plnit roli fíkového listu, jehož klíčovou funkcí bude zakrýt pravou povahu vládnutí, tedy fakt, že se tady nejsilnější formace paktuje nejen s komunisty, ale také s rasisty? Představit si lze dneska už téměř všecko. Přesto je defenzivní přístup sociálních demokratů minimálně podivným vzkazem všem straníkům, kteří se teprve chystají v jejím referendu hlasovat.

Dnešní postup hnutí ANO může mít ale ještě jedno, o dost banálnější vysvětlení: Babiš je ještě pořád ve vztahu k Zemanovi v podřízeném postavení, a dokud ho nepověří sestavením druhé vlády, potřebuje ho mít na své straně. Obzvlášť v situaci, kdy ho Zeman provokuje skazkami, dle kterých na Hradě vzniká plán s úřednickým kabinetem, jehož předsedou by mohl být mocný šéf elektrárenské skupiny ČEZ Daniel Beneš. Možná především proto Andrej Babiš dneska ochotně zavelel k tomu, aby se kauza novičok na plénum sněmovny nedostala.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1