Novoroční projevy Vystrčila a Vondráčka ční vysoko nad projevy Babiše a Zemana. Oba myslí hlavně na stát

Na opuštěnou tradici novoročních projevů prezidenta republiky navázali už minulý rok předsedové obou komor parlamentu. Jejich projevy tentokrát předčily všechna skeptická očekávání a vysoce čněly nad všemi vystoupeními, který minulý rok pronesli premiér Babiš a prezident Zeman.

Projevy předsedy Senátu (Miloš Vystrčil, ODS) a předsedy Poslanecké sněmovny (Radek Vondráček, ANO) odrážely nové politické rozložení sil v Parlamentu České republiky. Zatímco v Senátu mají jasnou většinu strany středu a pravice, ve sněmovně naopak dominuje levý střed a levice (ANO, ČSSD, KSČM).

Navzdory tomu, že máme deset měsíců před volbami do Poslanecké sněmovny, nezneužil ani jeden z řečníků televizní prostor pro politickou propagandu. Jejich projevy sice odrážely jiné osobnostní založení a politické preference, ale v obou případech šlo o vystoupení lidí, kteří v první řadě myslí na stát. Alespoň slovně, což v současné atmosféře osočování a nenávisti není málo.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil udělal za poslední rok neuvěřitelný politický skok a stal se mluvčím té části společnosti, kterou by šlo nazvat jako rodící se nová vládní většina. Není to vzestup z úleku po smrti senátora Jaroslava Kubery. Je za tím dlouholetá práce starosty, hejtmana, předsedy Senátu a v budoucnu možná i předsedy nějaké postbabišovské vlády.

Miloš Vystrčil, a projevilo se to i v jeho projevu, je založením konsensuální typ. Není žádný velký pravičák, ani levicový liberál, tyto ideologie ho spolehlivě míjí. Jestli něčím je, pak – v nejlepším slova smyslu – reprezentant českých středních vrstev, které táhnou tuhle společnost, ale nikdo o ně nejeví zvláštní zájem. Vystrčil je uvěřitelný, a proto schopný řídit těleso, v němž zasedají politicky rozdílné typy. Taková dost dobře bude i příští postbabišovská vláda.

Akcenty jeho projevu, kde se zmínil o svobodomyslné části národa, na niž dopadla krize nejtvrději, to jak zdůraznil nespokojenost s potlačováním práv na pobytu a pohybu, jak varoval před úpadkem vzdělávacího systému a koneckonců jak akcentoval vztahové problémy v rodinách a „onemocnění duše“, všechno tohle vede k jednomu závěru: nejen, že tu vyrostl důležitý politik, ale taky někdo, kdo ani po letech ve vysoké politice nepřestal žít životem normálních lidí. Na rozdíl od něj prezident a premiér létají v politickém astrálu.

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka místy připomínal projev bodrého Hanáka k sousedům na vesnici. To nemusí být nutně špatně, protože Vondráček takový skutečně je, i když další otázkou je, co hledá ve stáji Andreje Babiše. To je druhá část jeho osobnosti, právnicky mazaná a hledající v politice vazby, cesty a kontakty. To je ale jiný příběh.

Tentokrát dal přednost bodré osobnosti číslo 1 a akcentoval věci, které jsou společensky problematické jako rozeštvání společnosti, ale i celých rodin v hodnocení covidové infekce („horší než proti covidu je naočkovat se proti viru nesnášenlivosti“).  Během celého projevu z něj šla pozitivní energie a člověk mu musel věřit, že to skutečně tak cítí. Navíc dokázal spojit různé polohy. Od nekašírované soustrasti s mrtvými, až po nenásilný impuls, který vyslal směrem k vakcinaci.

Jako hlavní politický a společenský úkol země v roce 2021 navrhl obnovu země po krizi. Nejlépe jej charakterizuje jeho závěrečné přání: Mějte štěstí na lidi a víc si spolu povídejte.

Člověk si musel říct: jak by asi vypadala země, kdyby namísto jmen Babiš a Zeman seděli na jejich místech Vondráček a Vystrčil.

Žádný mazaný plán, pouze šlendrián. Zeman vysvětlil v dalším dopisu, co myslel svým stanoviskem ke snížení daní

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital