Novotný: Hra tajných služeb? „Macronovi agenti“ jeli do Libye svrhnout s Haftarem vládu | info.cz

Články odjinud

Novotný: Hra tajných služeb? „Macronovi agenti“ jeli do Libye svrhnout s Haftarem vládu

KOMENTÁŘ PAVLA NOVOTNÉHO | Podobně za běžných okolností začínají špionážní romány: Na hranici mezi Libyí a Tuniskem zadrželi skupinu víc než dvou desítek ozbrojených mužů. Stalo se tak 16. dubna a tuniské ministerstvo obrany záhy potvrdilo, že třináct z nich mělo francouzské pasy. Navrch se mělo jednat o členy tajných služeb s centrem v Paříži, kteří měli diplomatické krytí. Některá média tou dobou měla jasno: evropští agenti míří do Libye, aby asistovali u svržení mezinárodně uznané vlády, na kterou utočí povstalecký maršál Haftar podporovaný Ruskem.

Informaci o neobvyklé skupině brzy přejímají další média, která posléze publikují dokonce i kopie cestovních dokladů zadržených mužů – kromě jiných třeba stanice Al Džazíra. Server Middle East Monitor s odkazem na tuniské úřady dodává, že se zadržení pokoušeli vstoupit do Libye „v terénních autech“ a „se zbraněmi i municí“. A k odevzdání vojenského materiálu museli být ostrahou přechodu donuceni.

Francouzští diplomaté sídlící v severní Africe ihned situaci bagatelizují. Podle nich Tunisané zachytili zaměstnance a strážce pařížské diplomatické mise v hlavním libyjském městě Tripolisu. Podle Paříže mělo jít o rutinní výměnu stráží, čemuž údajně napovídá fakt, že skupina cestovala přes Rás Adždír, tedy hlavní přechod mezi Tuniskem a Libyí. Stanice Radio France International na to ovšem reagovala tím, že jde o klasické zpravodajské agenty, tedy nikoli obránce ambasády.

Mimochodem, v tutéž dobu strážci tuniského moře zveřejnili zprávu, podle které v uplynulých dnech zaznamenali příjezd jedenácti mužů s různými evropskými pasy. Pokoušeli se vstoupit do tuniských vod z těch libyjských. Na dvou gumových člunech a bez povolení. Zrekonstruovat tento příběh s jistotou a do větší hloubky, než nabízejí novinové titulky, teď možné není. Přesto je hoden pozornosti a je důvodem k dalším úvahám.

Co se v Libyi děje?

Zkraje dubna poslal faktický východolibyjský vládce Chalífa Haftar své dobře vycvičené i vyzbrojené vojáky dobýt západ země. Myšleno Tripolis, který sice ještě nepadl, jeho vzdálenější předměstí se ale již bojištěm stala. Podle agentury Reuters při Haftarově ofenzívě dosud zahynuly skoro tři stovky lidí.

Z Tripolisu vládne zahraničím uznaná vláda premiéra Faíze Sarrádže. Kabinet oficiálně podporovaný OSN však některé mocnosti zdá se odepsaly. A vsadily na maršála z východu, která je pohledem mezinárodního práva povstalec. A který se netají tím, že chce zemi sjednotit pod vlastní autoritářskou mocí, respektive zbavit ji těch vůdců, které on sám označuje za nebezpečné islamisty. Vytrvale ho podporují Egypt a Rusko, které si se zákonností či demokracií hlavu nelámou.

Haftara se ale patrně na popud Káhiry zastal také americký prezident Donald Trump a nyní se nabízí, že elity z Tripolisu pohřbila rovněž Francie. Její „agenti“, kteří putovali z Tuniska do Libye, měli patrně výcholibyjskému bossovi pomoci převzít otěže nad celou zemí. Nebo u toho alespoň fyzicky být a předejít případným zmatkům.

Francie byla až donedávna považována za spojence zkušeného maršála a jím ovládaného kabinetu rebelů v Tobruku. Po nedávném začátku ofenzívy se načas veřejně zařadila do šiku demokratických zemí, které pochod na Tripolis odmítly. Věrná pragmatickým poučkám však Paříž – podobně jako USA – asi opět změnila stranu. A Haftarův autoritářský, možná diktátorský, jistě však pevný režim podpoří. Pro připomenutí: Libye je bohatá nejen na suroviny, ale i (cynicky řečeno) převaděče, kteří na starý kontinent z toho černého dopravují migranty.

Francouzské ministerstvo zahraničí označilo všechny podobné dohady za nepodložené. S tím, že stále podporuje dosud mezinárodně respektovanou vládu, která se – mimochodem – na Paříž dosti hněvá. Trumpův obrat ale napovídá, že Haftar, někdejší souputník extravagantního diktátora Muammara Kaddáfího, má reálnou šanci časem ovládnout celou Libyi. A tvrdou pěstí ukončit konflikt, který začal jako boj za svobodu, ale pokračoval jako chaotický střet nejrůznějších milic či dokonce armád.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud