Z plánované čtvrteční celostátní stávky řidičů autobusů zůstane torzo a velká fraška. Podle informací v médiích se nakonec protestu zúčastní nejspíš řidiči jen ve čtyřech krajích. V některých dalších krajích totiž odborovým bossům místních dopravců splaskly svaly u pusy natolik, že stávku zakázali a své druhy naženou za volant.
Pokud mne paměť neklame, Česká republika ještě dosud nikdy nezažila plošnou stávku autobusů. U vlaků je to jiné, na jaře roku 1997 se je podařilo zastavit po celé zemi hned na několik dní. Od té doby odbory zjevně vyměkly, tedy alespoň na té lokální a krajské úrovni. Ostatně už před pár lety odboráři hrozili, že kompletně zastaví městskou dopravu v Praze a nakonec nejezdilo jen metro a třetina autobusů či tramvají. Pražané to tehdy vyřešili po svém, vyrazili do práce na kole, nebo si vzali home-office.
Ale zpět do současnosti. Na celou záležitost je potřeba nahlížet hned z několika úhlů. Předně je nutné předeslat, že právo na stávku zaměstnancům zaručuje Listina základních práv a svobod při splnění zákonných podmínek. Jednou z nich je dostatečný předstih oznámení tohoto kroku. A to se stalo.
