Peníze kapitalistům nelezou z kapes samy od sebe. V čem se odbory pletou a co nedořekly?

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Neúspěšný pokus o vyhlášení dalších dnů pracovního volna, který prosazovali odboráři za přitakávání šéfa ČSSD, znovu ukázal, jak rozšířená je představa, že bohatství vytváří stát a ne firmy; a pokud firmy, tak nikoliv ekonomickou aktivitou, ale odpočinkem, omezováním otevírací doby nebo zastavením provozu. Jenže realita je opačná. Volnými dny se v dnešním kalamitním stavu opravdu nelze dopracovat k „lepším zítřkům“.

Odbory navrhovaly, aby vláda na pondělí 16. listopadu, případně i na pátek 13. listopadu vyhlásila dny pracovního volna. Proklamovaným záměrem bylo – ve vazbě na státní svátek – přibrzdit šíření koronaviru v Česku. Šéf ČSSD Jan Hamáček, který stojí v čele krizového štábu, chválil tento návrh jako „rozumný nápad“. U zaměstnavatelů naopak zavládlo zděšení následované logickými otázkami. Den pracovního volna by pro ně totiž znamenal vysoké ekonomické ztráty (odhadované celkem až na 12 miliard). 

Jak je u nás zvykem, odboráři jaksi nedořekli, že by mzdy za volný (svátečně-koronavirový) den museli uhradit zaměstnavatelé. Řada firem se přitom kvůli protikoronavirovým restrikcím ocitla v těžké situaci a to jak výrobně, tak finančně. Jistě, mimořádný den pracovního volna by asi nijak netrápil například restaurace, které jsou už měsíc zavřené. Ale řekněme, že jejich situaci už fakticky nelze nijak zhoršit.

Ukažte nám vaše SMSky, jestli náhodou nedomlouváte něco zakázaného!

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital