KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Austrálie ukázala, že s internetovými giganty lze bojovat. Několik velkých vydavatelství v uplynulých dnech uzavřelo se společností Google dohodu, že budou dostávat od internetového monopolu zaplaceno za svůj obsah. K dohodě přispěl poměrně brutální tlak australské vlády a tamních spotřebitelských organizací, které se snaží v parlamentu prosadit tvrdý zákon, jenž zásadně posiluje postavení médií proti Googlu a Facebooku.
Největší australská vydavatelství získají desítky milionů dolarů ročně. Seven Media má obdržet zhruba 30 milionů dolarů ročně, vydavatelství Nine stejnou částku a dohodu uzavřel i NewsCorp Ruperta Murdocha, byť zatím nevíme na jakou částku. Pravděpodobně bude ještě vyšší než v předchozích případech. Jde sice jen o hrubý odhad, protože podmínky jednotlivých kontraktů se ještě pilují, ale zcela jasně se ukazuje, že australští vydavatelé získali mnohem víc než vydavatelé francouzští. A to na výrazně menším trhu, zhruba třetinovém.
Pro srovnání, francouzský Le Monde, kde je menšinovým akcionářem i majitel INFO.CZ skupina Czech Media Invest (dohodu s Googlem nepodepsala), dostane ročně zhruba 6,2 milionu dolarů. Je to přitom součást dohody, kdy 121 francouzských médií získá 76 milionů dolarů za tři roky, tedy v podstatě almužnu ve srovnání se svojí australskou konkurencí.
Je to nejen selhání některých francouzských vydavatelů, ale také Evropské unie jako celku. Ta před časem po obrovských problémech schválila reformu autorského práva. Navrhovaný australský zákon s ní má hodně společného, ale je mnohem více adresný a tvrdý. Australští zákonodárci na rozdíl od těch evropských vyslyšeli volání novinářů a vydavatelů, že potřebují mít v jednání s internetovými giganty silnější postavení. EU tohle neudělala a Googlu či Facebooku v podstatě nechala volné ruce.
Jelikož jsem se vyjednávání kolem reformy autorského zákona sám aktivně účastnil, můžu bez obav říct, že se mnoho europoslanců nechalo zatlačit nevybíravými praktikami amerických firem. Nechyběli zaplacení influenceři, kteří tlačili názor duopolu, či účelově založené neziskové organizace. Výsledkem je kompromis, který není lehké v praxi prosadit, byť jej mohou národní státy výrazně „přibrousit“.
Blíží se ovšem další regulace, které mohou být mnohem tvrdší a mohou napravit totálně pokřivený trh, jenž kvůli chování internetových firem přestal fungovat. V Poslanecké sněmovně mimo jiné leží návrh zákona, který má reformu autorského práva převést do českého práva. Rozhodně by mohl být tvrdší.
Google nicméně i v Česku zůstává ve střehu a snaží se zlepšovat vlastní obrázek prostřednictvím nejrůznějších iniciativ na podporu žurnalistiky a podobně (Google News Initiative). V praxi to funguje tak, že firma rozdává skutečně drobné a kupuje si tím „pidivydavatelství“, která jí pomohou šířit pověst uvědomělého korporátu. Za touhle fasádou se ovšem schovává naprosto bezskrupulózní firma, která se nebojí zneužívat vaše data či obcházet národní daňové zákony.
Facebook v Austrálii ukázal, jaké jsou skutečné praktiky amerických internetových gigantů, když zakázal na tamní sociální síti sdílet zpravodajský obsah a následně to samé udělal i s profily veřejných institucí. Teď to sice vydává za chybu, ale skutečná podstata jeho fungování již byla odhalena.
Australané mohou být za tvrdý postup vděční své vládě, kterou vede Scott Morrison, jenž v minulosti dokázal podobně zatočit i s Amazonem. Hodně vykonal i ekonom Rod Sims, který stojí v čele Australského výboru pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitelů. Oba bychom si měli pozvat do Evropy a vzít si ponaučení z jejich praxe. Je totiž nejvyšší čas srazit Google a Facebook na kolena a obnovit pravidla nezbytná pro fungování volného trhu.
