Ohniska covidových dezinformací. Proč je stát nechává být?

 FOTO: Profimedia

Marek Kerles

29. 10. 2020 • 10:00
KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Českem se šíří zpráva, že Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně snížila odhad smrtnosti koronaviru na 0,23 % nakažených. Někteří to využívají k tomu, aby zpochybňovali vládní opatření, pravda je ovšem úplně jinde. Pokud podobné dezinformace nedokážeme zastavit hned na začátku, začnou se šířit stejně exponenciálně jako koronavirus.

Hned na začátku je třeba říct: samotný názor není dezinformace. Pokud má někdo na řešení pandemie jiný pohled než druhý, je to běžná součást demokratické diskuse. Zaplaťpánbu za ni. Ať dál pokračuje názorový střet mezi stoupenci volnějšího přístupu a zastánci tvrdých opatření. Něco jiného je ale citování neexistujících zdrojů, falšování dat, záměrné či nahodilé citování výroků, které dotyčný nikdy neřekl nebo je pronesl jinak. To už není názor, to je dezinformace.

Jedné takové se (pravděpodobně omylem) dopustila v nedělní diskusi na CNN Prima News i komentátorka serveru Echo24 Lenka Zlámalová. Řekla, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala úplně novou studii, takzvanou metastudii, která ukazuje, že riziko plynoucí z nákazy covidem je výrazně nižší, než se dosud uvádělo. Smrtnost koronaviru je prý oproti dosavadním předpokladům násobně nižší.

„Původní čísla byla 3,4 %. Ty poslední, o kterých se mluvilo, bylo třeba mezi 1 % a 0,4 %. Tak WHO, což stále je snad nějaká autorita, říká, že to je 0,23 %. Aby měli diváci představu, to je na úrovni ne chřipky, ale běžných viróz. Takže mě by zajímalo, jak bude vláda a nový ministr zdravotnictví, jak se postaví k tomuto. Protože pokud zjistíme, že ta situace je takováto, tak ta tvrdá plošná opatření jsou naprosto neadekvátní,“ uvedla Zlámalová.

Její vystoupení se okamžitě stalo „hitem“ internetu a mezi těmi, kdo současné kroky vlády považují za zbytečně přísné, se začalo hromadně sdílet. Příspěvky obvykle doplňují komentáře jako „konečně někdo našel odvahu, tleskáme, vláda vše tají a blokuje.“ Na youtube, kde jej lze nalézt s titulkem „WHO: covid je běžná viróza!“ má statisíce zhlédnutí.

Problém je, že vyjádření Lenky Zlámalová je zavádějící a mylné a to hned ve dvou rovinách. I kdybychom na chvíli připustili, že WHO skutečně oficiálně snížila odhad smrtnosti koronaviru na 0,23 %, nebezpečí to nijak nesnižuje. Hrozba spočívá především v silné infekčnosti a míře exponenciálního růstu nákazy.

Bulletin není věstník

Krásně, jednoduše a křišťálově logicky to vysvětluje ve svém textu například „spisovatel a tramvaják“ Petr Holý. Covid-19 je (oproti například obyčejné chřipce) mnohem nebezpečnější v tom, na jak dlouho kvůli němu skončí v nemocnicích obrovské množství lidí hospitalizovaných ve velmi krátkém časovém úseku najednou. A to se všemi důsledky (včetně úmrtí), vyplývajícími z přetíženého (nebo rovnou zhrouceného) zdravotnického systému. Zavádějící tvrzení o velmi nízké smrtnosti a sníženému nebezpečí koronaviru nakonec neodpovídá ani současné zkušenosti s nákazou v Česku.

A pak je tu ještě druhá rovina toho omylu, zcela elementární a zásadní. WHO totiž nikdy nevydala žádnou studii (ani doporučení), v němž by tvrdila, že smrtnost viru je 0,23 %. INFO.CZ to potvrdil Srdan Matic, ředitel zastoupení WHO v České republice. Závěry studie, o kterých komentátorka hovořila, nebyly a nejsou žádným oficiálním stanoviskem Světové zdravotnické organizace. Jedná se pouze o jednu z vědeckých prací, publikovaných v bulletinu WHO.

Tento bulletin organizace vydává, aby, jak sama píše, umožnila publikování širokého fóra odborných názorů a vyjádření ke kritickým otázkám veřejného zdraví. Tyto názory mohou být navzájem zcela protichůdné, ostatně proto organizace v bulletinu píše: „Názory autorů na těchto stránkách tedy nemusí nutně představovat názory WHO.“

Je to podobné, jako kdyby třeba ve sborníku Národní akademie věd Spojených států (PNAS) vyšel vědecký článek, který by někdo považoval za oficiální stanovisko americké vlády. Jak INFO.CZ řekl Srdan Matic, podobné to zřejmě bylo i v námi popisovaném případě. „Rádi bychom uvedli, že za tvrzení zveřejněná v této publikaci jsou zodpovědní pouze autoři. Její postoje a závěry nereprezentují postoje WHO,“ napsalo české zastoupení Světové zdravotnické organizace na svých facebookových stránkách spolu s dalšími informacemi o smrtnosti.

Předčasné odhady

Především, a to WHO zdůrazňuje, je na nějaké definitivní odhady smrtnosti viru stále příliš brzy. Pandemie neskončila. Z dosud nasbíraných dat ale například vyplývá, že v Česku s robustním zdravotnickým systémem by smrtnost viru v poměru k celkovému počtu odhalených infekcí (CFR) byla podle statistiky z 24. října zhruba na úrovni 0,83 % (2 087 úmrtí k 246 022 potvrzených případů). „Bylo by však možná vhodnější počítat smrtnost z počtu již uzavřených případů, tedy počtu uzdravených a zemřelých. V tomto případě je smrtnost 2,22 % (2 087 úmrtí k 93 969 uzdravených či zemřelých),“ píše WHO.

Ani v nejmenším nejde o pranýřování komentátorky za (zřejmě) nechtěný omyl nebo mylnou interpretaci dat. To se může stát a stává každému, včetně autora tohoto článku. Zarážející je ale míra, s jakou se tahle dezinformace nerušeně šíří. Znovu se ukazuje, že pokud se šíření podobně zavádějících vyjádření nepodaří zastavit hned na začátku, začnou se šířit podobně intenzivně jako virus samotný. Přiživené něčí „kreativitou“ v podobě výše zmíněného titulku z youtube, můžou řadu lidí svádět k dojmu, že covid je opravdu jen něco jako rýma. A nosit kvůli rýmě roušky, nebo dokonce zavírat hospody zavání hloupostí.

Obrana proti dezinformacím existuje

Ve výsledku jde o zásadní selhání komunikace státu s lidmi, možná ještě horší než některé chyby při potlačování nákazy. Ministři prakticky každý den vystupují na různých tiskových konferencích, ukazují velké grafy, čísla, odhady, které jsou laickému publiku ze značné části nesrozumitelné nebo jsou těžko uchopitelné. Snaží se přesvědčit národ, že situace je opravdu vážná, doslova zoufalá, a proto by lidé měli dodržovat přijatá opatření.

Přitom stejná vláda nechá prakticky bez povšimnutí (natož reakce) běžet ve veřejném prostoru jednoduché a každému srozumitelné (byť mylné) sdělení, že vládní kroky proti covidu jsou přehnané nebo úplně zbytečné, když je to „jen běžná viróza“. Vždyť to řekla i WHO!

Samozřejmě se nabízí otázka, jak by stát měl šíření podobných dezinformací v demokratické zemi se svobodou slova vlastně bránit? Jednoduše: se stejnou jednoduchostí a razancí, s jakou jsou prezentované. Jinak to nejde. Vláda či ministr svolá tiskovou konferenci nebo aspoň vydá prohlášení s jasným sdělením: „Ne, WHO nepovažuje covid za běžnou virózu a nesnížila odhad jeho smrtnosti na 0,23%.“ A dodá přehledná data. Tečka. Podepsána státní autorita.

Místo toho se ale vláda v těchto případech chová, jako by ji dezinformace z úst laiků i odborníků, kteří mají určitou důvěru veřejnosti, vlastně nezajímaly nebo neměla na jejich vyvracení čas. Je to chyba. Jakou cenu má vkládat obrovské úsilí (a peníze) do informování lidí o nutných opatřeních, když je z druhé strany necháváme bez povšimnutí a bez odezvy vystavené informacím, které údajně dokazují nesmyslnost a zbytečnost restrikcí?

Možná mají ministři pocit, že není úlohou vlády, aby v krizi reagovala na vyjádření každého zubaře, zpěváka či komentátora. Jenže rychlost šíření dezinformace (a tedy její dosah) není dán mírou odbornosti jejího předkladatele. Je dán (stejně jako u viru) její „infekčností“, tedy schopností zasáhnout co největší část populace. Podle toho by se měla vláda při vyvracení dezinformací řídit.

Tabulky bez vysvětlivek

Pokud by někdo chtěl autora tohoto textu obviňovat z toho, že podporuje totalitní praktiky a volá po potlačování svobody projevu, opak je pravdou. Nikdo soudný dnes nechce zastavit diskusi o covidu, jakkoliv vyostřenou. Jestliže se zubař Šmucler, kardiochirurg Pirk, onkolog Žaloudík, komentátorka Zlámalová a další vymezují proti smyslu některých protiepidemických opatření, je to jejich právo a součást demokratické diskuze. Třeba budou mít (jako prognostici) nakonec i pravdu, kdo ví.

Něco zcela jiného je ale mylná (ať už záměrně či omylem) prezentace studií, závěrů odborných organizací či tabulek, která v deklarované podobě buď vůbec neexistují, nebo jsou interpretovány v rozporu se záměry jejich autora. Příkladem může být dnes už slavná „Šmuclerova“ tabulka „vymýcení nákazy“ v části Švédska a v Lucembursku. Tu prezident Stomatologické komory zveřejnil bez originálních vysvětlivek, že modrá barva neznamená (jak napsal Šmucler) nulovou míru nákazy, ale pouze přechodnou nedostupnost dat. Mezitím už ale s tabulkou mimo jiné operoval na facebooku jeden známý zpěvák a informace se začala šířit velkou rychlostí mezi lidmi.

Vláda i ministerstvo zdravotnictví sice tvrdí, že s dezinformacemi tohoto druhu bojují, leč výsledek je tristní. Nejen z epidemiologického hlediska, ale i finančně by se přitom jistě vyplatilo, kdyby na „tabulky bez vysvětlivek“ a „neexistující studie WHO“ reagovala rychle a jednoduše a to i vědomím, že se dopustí maximálního (ovšem nikoliv nepravdivého) zjednodušení. Možná by tím prospěla boji proti šíření nákazy mnohem víc než stížnostmi na „neukázněné lidi“, kteří koronavirus podceňují. Čeho se vlastně máme bát? Když to WHO tvrdí a vláda k tomu mlčí, tak je asi pravda...

SDÍLET