Články odjinud

Okamura se v Praze bojí na ulici. No konečně! Komentář Petra Holce

Okamura se v Praze bojí na ulici. No konečně! Komentář Petra Holce

Šéf SPD Tomio Okamura se zase rozpovídal, jak je jeho dobrým zvykem. Tentokrát dal rozhovor Právu a jako vždy to byla velká jízda. Hlavně jsme se dozvěděli, že ho volilo 540 000 lidí a že v kritických chvílích (když se kolem něj zle rozpovídají poslanci SPD), kvůli kterým padají trestní oznámení, nejradši bývá na WC. Jo a taky teď víme, že prý chce Okamuru někdo zabít. Ne však novičokem, ale kulkou do čela.  

„Přede dvěma týdny jsem napsal interní dopis ministru vnitra Lubomíru Metnarovi, že mám obavy o svůj život. Jsou desítky lidí, kteří mi přímo píšou, že mě chtějí střelit kulkou do čela, zavraždit mě. Vyhrožují mi fyzickou likvidací… Bojím se jít v Praze po ulici, abych nebyl fyzicky napaden!“ postěžoval si Okamura. Jeho originální politická práce nese plody, chce se člověku říct.

Jen se bojím, že jde o další Okamurův trik, málokdo je větší cynik; třeba jako když sám sobě poskytuje skvělé PR služby a vypisuje si za ně milionové faktury placené z veřejných peněz. Nebo když vyjde najevo, že má ze svého hnutí e-shop s partajními cetkami, které si povinně musí kupovat jeho ovečky z SPD.

Vsadím se proto, že si hrozby likvidací Okamura v rámci PR posílá sám. Nejlíp totiž ví, že strach a soucit se v jeho politické firmě prodávají nejlíp a že kdo se nebojí, nemůže ho v životě nikdy volit. Samozřejmě to nemyslím úplně doslovně: Okamura sice není žádný Einstein, ohledně politických triků je ale „Moravák z Tokia" hotový Houdini. Takže mu možná z hospody vyhrožuje jeho guru přes partajní literaturu Jaroslav „Večerníček“ Novák, zatímco kulturní „zabrušovač“ SPD Miloslav Rozner trénuje u terče střelbu. Trefit čistě do čela není žádná sranda, když to není ve filmu.

Že pro to nemám žádné důkazy a možná si klidně i vymýšlím? Nebo dokonce lžu? No a co! Prostě jen vykrádám velkého učitele Okamuru a jeho oblíbenou praxi alternativních faktů, jak teď výmyslům říkají i v Bílém domě. Okamura taky klidně řekl, že koncentrák v Letech byl vlastně neoplocený festival romského folkloru s volným režimem a ještě se přitom odvolal na neexistující vědeckou knihu. Podle Roznera dokonce šlo o „neexistující pseudokoncentrák“, jak řekl na sjezdu SPD.

Což je přesně jeden z těch momentů, kdy Okamura zrovna musel na toaletu, takže to samozřejmě neslyšel, protože ve skutečnosti nikdo nesnáší rasismus a xenofobii víc než on. Možná tou dobou ale prý seděl i v salonku s prezidentem, už si nepamatuje. Záchod jako prezident, jak víme. Škoda jen, že se Okamura bojí ven jen v Praze. Podle většiny pravidel měl být přinejmenším politicky dávno mrtvý v celém Česku, naše politika totiž podobného kouzelníka nepamatuje.

I Vít Bárta je ve srovnání s Okamurou ubohý cirkusový učeň, a za tři roky bylo po něm. Stačilo pár půjček a kabelek pro Kristýnu Kočí.

Ale milionové faktury, partajní e-shopy, lži a dokonce i rozložení vlastní strany, a Okamurova SPD je ve sněmovně třetí největší stranou. Ve stejném rozhovoru si proto Okamura znovu říká o vládní angažmá, když straší, že bez vlády „celá republika stagnuje“. Těžko říct, i bez vlády jsou média vlády plnější než s vládou. S Okamurou by to ale byla kulka do čela.

       

 

Články odjinud