KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Proč po šesti milionech let evoluce létáme do vesmíru a opice, které se od nás tehdy oddělily, maximálně poskakují? Jistě, každé dítě se ve škole učí, že za to vděčíme našim předchůdcům, kteří slezli ze stromů a začali chodit po dvou. Kdo by jim za to nebyl vděčný? Přesto se najde významná a vlivná skupina lidí, která se snaží evoluční proces otočit zpět. Říkají si „woke“ (probuzení).
Když se první hominidé napřímili a naučili se k pohybu používat pouze dolní končetiny, staly se tři významné změny. Prodloužily se jim hlasivky, byli tak schopni vydávat širší spektrum zvuků a postupně zvládnout artikulovanou řeč. Uvolnili si ruce pro výrobu nástrojů a další specializaci činností. Oproti čtyřnožcům ušetřili při pohybu energii, což využili při lovu a zajištění dostatku masité potravy. To vše umožnilo rapidní rozvoj mozku, který se naučil myslet v pojmech místo v obrazech, rozvíjel šikovnost a dostával potřebnou výživu.
Zdá se vám to jako primitivní přednáška a banální konstatování? Možná. Ale na těchto faktorech stojí úspěch lidstva dodnes. Po celých šest milionů let evoluční tlaky preferovaly ta společenství, která měla vyšší alfabetickou kulturu, uměla lépe využívat potenciál všech svých členů a dokázala si zajistit více energie. Při dnešní komplexitě civilizace nám tyto jednoduché souvislosti mohou unikat, ale neutečeme jim.
Opice mají sice celkově menší mozky, ale zato absolutně větší centrum pro zpracování obrazu. My jsme ho museli velký kus obětovat právě proto, abychom měli místo pro nejdůležitější prvek lidského myšlení, tedy abstrakci, jazyk, matematiku, hudbu, symboly. Tohle se obecně ví. Přesto woke bojovníci zuřivě trvají na tom, že nemáme oslavovat ty, kteří to na poli alfabetické kultury dotáhli nejdále, protože bychom tím mohli urazit ty méně úspěšné. Respektive ani nejde o konkrétní žijící jedince, ale o jejich předky.
