Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ondráčkův strach z lynčování zní podivně, jeho vztek na Babiše ale dává smysl. Glosa M. Žižkové

Ondráčkův strach z lynčování zní podivně, jeho vztek na Babiše ale dává smysl. Glosa M. Žižkové

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček nakonec nečekal na možné odvolání a předem sám odstoupil z pozice šéfa sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Slova o demokratické žumpě na vrub „opozičních“ poslanců i obavy z násilí zní vzhledem k jeho minulosti minimálně podivně. Jeho rozčílení směrem k hnutí ANO a premiérovi v demisi ale dává logiku. Andrej Babiš totiž za více či méně skryté podpory KSČM vládne. A právě jeho jméno také na pondělních demonstracích často zaznívalo.

„Já neodstupuji z této funkce na základě toho, že by tady bylo pár křiklounů na ulici, ale proto, že jsem vyhodnotil bezpečnostní situaci svoji a své rodiny,“ vysvětloval dnes zjevně rozrušený Ondráček v poslanecké sněmovně. Znevažovat strach o rodinu je problematické, faktem ale zůstává i to, že pondělí demonstrace probíhaly v pokojném duchu. Nejrůznějším výhrůžkám v poslední době čelí nejen zákonodárci, ale i ta část veřejnosti, která vyjadřuje nahlas svůj názor, který ostatním nekonvenuje. A promluvy politiků k tomu často jen přispívají. Ondráčkův projev na plénu tak působí až bizarně.

Upřímně se ale jeví rozhořčení komunistů vůči hnutí ANO a jeho šéfovi Andreji Babišovi. Ondráček se na něj obořil hned v neděli, kdy přišel premiér v demisi se svou PR otočkou a na Facebooku se postavil do role zachránce, který navrhne jeho odvolání. Ondráček tehdy zareagoval na sociálních sítích takto: „Možná se to dostane i do učebnic občanské nauky nebo základů společenských věd. Na pana Babiše totiž zadupali, on stáhl ocas a na svém profilu uvedl, že navrhne mé odvolání. Bojí se prý nějakých demonstrací a dalších problémů. Jako kdyby jich on sám neměl až dost“. A podobně mluvil i dnes.

KSČM jako celá strana už také přispěchala s výhrůžkou. Předseda poslaneckého klubu partaje Pavel Kováčik vyzval Babiše, aby otevřeně řekl, o čí podporu v případě vlády stojí. „Abychom věděli, zda má vůbec cenu se bavit o nějakých programových shodách,“ dodal.

A výtka komunistů zní koneckonců oprávněně. Během uplynulých měsíců se několikrát ukázalo, že právě na podporu jich a SPD kabinet v demisi ve sněmovně spoléhá. Nic na tom nemění ani to, že se to Babišův tým snaží v rámci PR co nejvíce zakrýt. Jeho obrazu navenek to totiž stoprocentně neprospívá.

1080p 720p 360p
Babiše do koše i zakažte komouše! Na Václaváku se protestovalo proti ksčm, premiérovi i Zdeňku Ondráčkovi

Ukázaly to i pondělí demonstrace. Na nich totiž zdaleka nezaznívalo jen Ondráčkovo jméno. V rámci pokřiků se často ozývalo „Babiše do koše“ apod. „Nemyslím si, že by se stav v zemi mohl vrátit před rok 89, ale ANO, KSČM a SPD ve sněmovně je problém,“ popsal na Václavském náměstí jeden z demonstrujících pro INFO.CZ.

Ondráček v čele komise na kontrolu GIBS představoval pro mnohé poslední symbolickou kapku. Zároveň je ale dobře viditelné, že za posílení role komunistů nebo SPD může nejsilnější strana v parlamentu. A v tom Babišovi nepomůže ani to, že se snažil o víkendu tvářit, jako by se do čela pondělního průvodu postavil nejraději on sám.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1