Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Operace Babčenko: Pubertální dárek Putinovi a všem šíleným konspirátorům. Komentář Pavla Novotného

Operace Babčenko: Pubertální dárek Putinovi a všem šíleným konspirátorům. Komentář Pavla Novotného

Opoziční ruský novinář Arkadij Babčenko byl necelých 24 hodin „mrtvý“. Než se k překvapení všech – svou manželku nevyjímaje – objevil včera po boku ukrajinského generálního prokurátora na tiskovce – velmi živý a zdravý. Neskutečný ukrajinský kousek spáchaný s cílem odhalit strůjce údajně chystané vraždy dalece překročil meze a vyvolal oprávněnou kritiku. Že pubertální Kyjev napálil Kreml? Ne. Dal Putinovi doslova dárek, všímá si v následujícím komentáři Pavel Novotný.

Málokdo soudný pochybuje o tom, že Rusko je mimořádně asertivní stát s pramalým respektem k právům, ba samotné existenci jednotlivce. Vede jej někdejší rozvědčík, který zběhům i kritikům režimu ani dost dobře odpustit nemůže – dobře ví, že nákaza svobodomyslné neposlušnosti v posledku vede skrze tvůrčí demokratický chaos k zániku autoritářského státu.

Lze tedy předpokládat, že ruský novinář Arkadij Babčenko – jinak výjimečný reportér a ostrý i pregnantní kritik režimu Vladimira Putina – se opravdu ocitl v kremelském hledáčku. Byl a stále je v ohrožení. Vražda novináře, respektive kohokoliv je samozřejmě odpudivý, zavrženíhodný čin, ať už si zle, stupidně, či přinejmenším nevkusně vtipkující Miloš Zeman myslí cokoli.

Estráda, kterou včera předvedla Ukrajina a její služby, ovšem svědčí o pubertě kyjevských úřadů. O nepochopení rolí, které jsou v demokratické společnosti jasně dané. Původní zprávu o žurnalistově smrti potvrdily oficiální kanály ministerstev, na které se odkazovaly i jinak úzkostlivě pečlivé agentury. Do mediálního oběhu se záměrně dostaly zinscenované snímky prý mrtvého reportéra, dokonce i identikit jeho domnělého vraha. Každý, kdo nyní jako po-bitvě-generál tvrdí, že editor udělal chybu, když zprávu zveřejnil, patrně nikdy neměl ani jedinou frčku.

Ukrajina totiž – třeba i z pochopitelných důvodů – překročila dosud jasně stanovené hranice. Jistě, tajné služby cíleně vypouštějí informace, organizují všelijaké hry, z dobrých důvodů tak ale činí potají. Uhrovitý Kyjev se ale svým kouskem potřeboval pochlubit celému světu. Napálil Kreml? Ne. Dal Putinovi dárek. A s ním i všem konspirátorům, šílencům a zoufalcům této nebohé planety. Že na nebi nemáme chemtrails? Že světu nevládnou židé a ilumináti? Hmmm, a co Babčenko? Vládám se přece nedá věřit…

Jedno je jisté: novináři si teď budou v případě ukrajinských úřadů ověřovat i pozvání na tiskovku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1