Opoziční smlouva po 20 letech? ČSSD není hegemon a Babiš může utéct k extrémistům. Komentář M. Žižkové | info.cz

Články odjinud

Opoziční smlouva po 20 letech? ČSSD není hegemon a Babiš může utéct k extrémistům. Komentář M. Žižkové

Druhá vláda Andreje Babiše bude žádat o důvěru jen dva dny po výročí události, která před dvaceti lety výrazně zformovala podobu tuzemské politiky. Dvě klíčové strany české scény a zároveň hlavní rivalové – sociální demokracie a ODS – tehdy podepsali opoziční smlouvu. Situace, v níž se země před dvěma dekádami nacházela, se od té dnešní v mnohém diametrálně liší. I tak se ale dají načrtnout k dnešnímu stavu určité paralely.

Po volbách v roce 1998 se dva hegemoni tehdejší politické scény dohodli na tom, jak odblokovat povolební situaci. Smlouva umožnila vznik menšinové vlády ČSSD. ODS na oplátku získala důležité posty ve vedení obou komor parlamentu. Nehrozilo také, že by hlasovala pro vyslovení nedůvěry vládě. Další kroky partají pak měly za cíl omezit malé strany a také si – řečeno dnešní politickou hantýrkou – sjednat klid na makání.

Václav Klaus a Miloš Zeman si i s odstupem dvaceti let tehdejší dohodu pochvalují. Někdejší předseda ODS ji i dnes považuje za „systémové řešení situace, ve které předčasné volby neslibují žádnou změnu“.

Jak se volí po opoziční smlouvě?

Na podzim loňského roku šli čeští voliči k parlamentním volbám s vědomím toho, jak opoziční smlouva změnila tuzemskou politiku. I ti, co si dvacet let staré události a další vývoj přímo nepamatují, byli minimálně podprahově ovlivněni. Poznamenaná byla už samotná nabídka stran: ČSSD s mizernými preferencemi, ODS zvedající se ze dna, ale především favorizované protestní strany v čele s hnutím ANO a jeho šéfem proklamujícím „všici kradú“ právě s odkazem na klima okolo uzavření opoziční smlouvy a porcování financí směřujících do politických partají.

INFOGRAFIKA DNE: Termíny pro BabišeINFOGRAFIKA DNE: Termíny pro Babišeautor: info.cz

Podobně jak před dvaceti lety i loňské volby přinesly pat: na jedné straně sice jasného vítěze voleb Andreje Babiše, ovšem s jedním významným mínusem v podobě nízkého koaličního potenciálu. A následné měsíce bez vlády nebo s kabinetem postrádajícím důvěru sněmovny. Ve středu předstoupí před poslance Babiš se svým druhým kabinetem. Nejvíce by si přál vlastní vládu střihu „jsme jeden tým“. Ke koaliční spolupráci byl ale nakonec nucen přizvat sociální demokraty. A konečnou podporu vyhledat u komunistů.

Před dvaceti lety si plácly dvě partaje z opačného konce politického spektra, pravice s levicí. Dnes o něčem takovém mluvit nelze. Hnutí ANO se sice zpočátku profilovalo jako pravicová strana lákající podnikatele, postupem času ale vycítilo možnost urvat si voliče nalevo. Uvidíme, kam se strana posune, až se vyčerpá i tento rezervoár.

I tak lze ale říct, že se v současnosti spojují antagonisté. Hnutí miliardáře Andreje Babiše našlo podporu u komunistické strany. „Třídní boj“ skončil. I když jak zmínila europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná, partaj bude vládě „narovnávat páteř“.

Václav Klaus: Stydím se za Česko. Menšiny nám vládnou a všechno rozbíjí, Babiš je jen produkt autor: INFO.CZ

Paralelu lze nalézt i v tom ohledu, že se před dvaceti lety ODS a ČSSD vůči sobě ostře vymezovaly. Nesmiřitelná odsouzení zaznívala před volbami i z řad hnutí ANO na sociální demokracii. A naopak. S novým vedením ČSSD se ale situace „vyřešila“. Zní slova o tom, že k žádným podrazům nikdy nedošlo a nedojde. Lidé, kteří o tom vědí své jako expremiér Bohuslav Sobotka nebo bývalý ministr vnitra Milan Chovanec, zmizeli v ústraní.

Pevná ruka hegemona

Pevnou ruku současného vítěze Babiše chválí Klaus i Zeman. Budoucí měsíce ukáží, zda se současný hegemon vydá stejně jako ti tehdejší cestou dalšího zašlapávání menších stran.

I ty ale nesou na dnešním rozložení sil svůj díl viny. Stejně jako před lety se - mnohdy kvůli osobním rozepřím - nejsou schopny spojit. Anebo v partnerství vydržet déle než pár měsíců, případně o jeho upřímnosti přesvědčit voliče. Jako osudový problém se to pro ně může ukázat už v nadcházejících volbách.

Opoziční dohoda před dvaceti lety vydržela celé volební období. Jaká bude životnost a životaschopnost současného kabinetu, se ukáže. Jisté je jedno: rozhodně nejde o dva klíčové hráče politické scény, ale silné ANO a v poslední době stále více couvající sociální demokracii.

A pak je tu ještě jedna složka, která tehdy chyběla a k níž se může ANO utíkat: extrémistická (jak ji Babiš sám označil) SPD. Ta se sice po sestavení koalice s ČSSD tváří na ANO naštvaně. V budoucnu ale ještě můžou najít společnou řeč. V uplynulých měsících si při hlasování ve sněmovně rozuměly.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud