Orel: O politickém realismu aneb Když máš „betla“, nehraj „durcha“ | info.cz

Články odjinud

Orel: O politickém realismu aneb Když máš „betla“, nehraj „durcha“

Orel: O politickém realismu aneb Když máš „betla“, nehraj „durcha“
 

KOMENTÁŘ | Lednové sjezdy tří parlamentních stran přinesly rozdílná poselství. Zatímco U Pirátů a ODS potvrdily jak lídry, tak dosavadní linii, jinak tomu bylo u KDU-ČSL. Ze známých důvodů došlo k volbě nového předsedy Mariana Jurečky a jen skromný náznak z jeho úst, že dosavadní linie potřebuje korekturu vzbudil neklid na politické scéně.

Nešlo přitom o nic nelogického a neočekávatelného. Strana, která pod vedením Pavla Bělobrádka a následně Marka Výborného začala pomalu ale jistě ztrácet voliče, musí reagovat. Jurečka to vystihl a už před sjezdem sdělil, že chce přicházet s vlastními tématy (do čehož se hned po zvolení pustil) a že chce vystoupit z šedého davu opozice. To v některých kruzích způsobilo málem paniku. Například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová byla rozladěná, že Jurečka příliš nehodlá tahat její stranu z bryndy, a proto ještě zkouší u jiných členů vedení KDU-ČSL, zda by k ní nebyli vstřícnější.

Z mnoha reakcí mě zaujaly především dvě klidné, stejně rozporné jako realistické: Erika Taberyho v Respektu nazvaná „Hledání vítěze voleb“ a rozhovor v Hospodářských novinách s Karlem Schwarzenbergem, který redakce nazvala „Babiš ještě vyhraje“.

Obě tyto reakce mají společné hodnocení: negativně nahlížejí na Jurečkův záměr jít do sněmovních voleb samostatně, propagují společnou kandidátku opozičních stran proti Babišovi a současně konstatují, že Babiš příště stejně vyhraje.

Pan Tabery se diví, že lidovci zatleskali projevu Pitharta, kde šikoval všechny proti Babišovi, a pak se rozhodli pro Jurečku, který se do tohoto šiku jednotné Národní fronty nehrne. Tento údiv je ale v rozporu hned s následujícími konstatováními: jít do koalice je přiznání vlastní slabosti (problému) a ani nejsilnější opoziční strana nepůsobí jako vítěz, stejně tak její lídr atd.

Stejně tak pan Schwarzenberg je podle vlastních slov smutný, když musí poslouchat Jurečku, protože neposlechl Pitharta a chce jít do voleb samostatně. Ovšem záhy dodává, že „všechny indikátory ukazují, že příští volby Babiš vyhraje.“

Rozumíte té logice? Nahnat všechny do houfu, aby svorně prohráli? Naštěstí se zdá, že Jurečka neztratil normální rozum a vidí, že ze současného opozičního marasmu je třeba vystoupit. Většina opozičních stran se začala ztrácet v nerozeznatelné šedi každodenní kritiky dotací českého premiéra. Místo, aby nechali věc těm, kterým to přísluší – policii, státním zástupcům, evropským orgánům a případně soudům, udělali si z toho hlavní politickou fangli. Je to krátkozraké a po zásluze neúčinné.

Mariášníci vědí, že když máte rozdané karty na „betla“, nemůžete zkoušet hrát „durcha“. Ale když se ten „betl“ umí, lze ho vyhrát. V případě KDU-ČSL ten „betl“ znamená, že situace jistě není na vítězství, ale dobře zahráno to může dát i přes osm procent voličské podpory, což je hranice, kde již získané mandáty odpovídají odevzdaným hlasům. To je výzva a motivace! Kdybych mohl, doporučil bych totéž uvažování i ostatním opozičním stranám a možná by byly příjemně překvapeny. Je to rozhodně lepší než stavět nerealistické vzdušné zámky o vítězství jednotného bloku – bez peněz, bez lídra, bez invence, bez programu, s jedinou křečovitou posedlostí vyhodit z křesla jednoho člověka.

Autor je bývalý lidovecký poslanec a poradce předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud