Palička: Amerika se při hledání Trumpova přemožitele dopouští stejné chyby jako Česko | info.cz

Články odjinud

Palička: Amerika se při hledání Trumpova přemožitele dopouští stejné chyby jako Česko

V listopadu uplynuly dva roky od zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Polovinu čtyřletého mandátu má za sebou a logicky se tak stále více mluví o tom, kdo by ho mohl v roce 2020 v Bílém Domě nahradit. Počínání amerických Demokratů při hledání Trumpova nástupce ale zatím působí podobně bezradně jako snaha o nalezení přemožitele Miloše Zemana v Česku před prezidentskými volbami. I výsledek těchto snah může v USA být totožný jako v Česku, tedy druhé funkční období nepopulárního prezidenta.

Čas utíká jako voda. Je to jako včera, kdy různí komentátoři a analytici ubezpečovali svět, že přeci není možné, aby se někdo jako Donald Trump kdy stal americkým prezidentem. A on mezitím oslavil dva roky od zvolení a 20. ledna to budou dva roky od slavnostního složení prezidentské přísahy. Po dvou letech Trumpovy vlády a několika marných pokusů o jeho svržení sice v myslích těch nejradikálnějších Trumpových odpůrců stále žije myšlenka impeachmentu, ale realisticky uvažující Američané již pochopili, že jedinou cestou, jak se Trumpa zbavit, je porazit ho ve volbách. S realizací tohoto uvědomění to ale zatím příliš slavné není.

Na hledání toho, kdo by mohl v prezidentských volbách v roce 2020 Donalda Trumpa porazit, je nejvyšší čas. Nepotrvá to dlouho a započne kolotoč stranických primárek. U Republikánů je možné, že se zvedne nějaký truckandidát, který bude chtít proti Trumpovi soutěžit o stranickou nominaci (hovoří se například o guvernérovi Ohia Johnu Kasichovi, kterého Trump již jednou v primárkách v roce 2016 porazil).

Nicméně tyto pokusy v moderní historii (např. když Ted Kennedy kandidoval v primárkách v roce 1980 proti tehdejšímu demokratickému prezidentovi Jimmy Carterovi nebo když čtyři roky před tím kandidoval proti republikánskému prezidentu Geraldu Fordovi budoucí Carterův nástupce Ronald Reagan) stejně vždy skončily stranickou nominací úřadujícího prezidenta. Před Demokraty ale stojí mnohem větší výzva.

Kdo bude Trumpovým nástupcem?

Asi málokdo by si přál Trumpa mimo Oválnou pracovnu než Demokraté. Přesto ale strana doposud nepřišla s nikým, koho by jednoznačně prezentovala jako Trumpova vyzyvatele. Respektive objevilo se několik osobností, které se do této role tak nějak samovolně pasovaly. Postupně se objevují další, kteří prohlašují, že by se prezidentských primárek chtěli účastnit, a těch bude nepochybně ještě přibývat. Nakonec budou mít straničtí delegáti na výběr z pestré palety kandidátů a kandidátek, což je sice takové hezké demokratické, ale zároveň se jedná o vlastně největší na cestě k Trumpově porážce.

Dobře to bylo vidět na obdobném případě – prezidentské volbě v Česku, kde též nebylo cílem protizemanovské opozice napříč stranami nic jiného než svrhnout Miloše Zemana. Do boje proti němu sešikovalo hned několik víceméně zaměnitelných kandidátů, z nichž každý to nepochybně myslel dobře a upřímně, ale ve finále si jen rozdělili hlasy a do druhého kola postoupil Jiří Drahoš. Toho mnozí volili ne proto, že by chtěli Jiřího Drahoše prezidentem, ale proto, že nechtěli prezidentem Miloše Zemana. Jak to celé dopadlo, všichni dobře víme.

Amerika by se od nás mohla inspirovat, jinak bude stejně jako my vybírat, dokud nepřebere. Ve finále stejně narazí na to, že nestačí najít libovolného „antitrumpa“ a doufat, že to nějak dopadne, ale že je potřeba vyprofilovat jednoho silného kandidáta, za kterým se lidé semknou. Vždy se totiž lépe volí pro něco než proti něčemu. My jsme to před rokem moc nepochopili, Američané by za dva roky mohli. Ale to jim možná jen moc fandíme.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud