Palička: Proč svět neuzná Somaliland, který zavařil přítelkyni britského premiéra? | info.cz

Články odjinud

Palička: Proč svět neuzná Somaliland, který zavařil přítelkyni britského premiéra?

KOMENTÁŘ JANA PALIČKY | Partnerce britského premiéra Borise Johnsona Carrie Symondsové byl zamítnut vstup na území Spojených států. Zřejmě kvůli tomu, že v loňském roce navštívila neuznaný stát Somaliland. Proč vlastně mezinárodní společenství tento východoafrický stát neuznává?

Média v uplynulém týdnu plnila převážně kauza amerických kongresmanek Ilhan Omarové a Rashidy Tlaibové, kterým byla pro jejich antiizraelské postoje znemožněna návštěva Izraele. I samotné Spojené státy nicméně v uplynulých dnech odmítly vydání víz pro společensky exponovanou osobnost, konkrétně pro partnerku britského premiéra Borise Johnsona Carrie Symondsovou, která se do USA chystala jako evropská spolupracovnice americké ekologické organizace Oceana. Nepomohla jí ani skutečnost, že se stále ještě ženatým Johnsonem žije ve společné domácnosti a bude se s ním namísto manželky účastnit oficiálních aktivit. 

Důvodem zamítnutí žádosti Symondsové o udělení víza byla nejspíše její loňská návštěva mezinárodně neuznávaného východoafrického státu Somaliland, který je nejen Spojenými státy považován za součást Somálska, a jehož návštěva je spolu s návštěvou například Sýrie, Iráku, Íránu, Súdánu nebo Jemenu jedním z automatických důvodů neudělení návštěvnického víza. Symondsová zemi navštívila spolu se svou známou Nimco Aliovou, která se na území neuznávané africké republiky narodila a ve Velké Británii proslula jako jedna z vůdčích osobností kampaně proti ženské obřízce, za což byla letos královnou Alžbětou II. vyznamenána Řádem britského impéria.

V Somalilandu se obě ženy setkaly s tamním prezidentem Musem Bihi Abdim a probíraly s ním jim blízká témata ženských práv a znečišťování oceánů. Symondsová má nyní možnost zažádat americkou ambasádu ve Velké Británii o individuální posouzení své žádosti imigračním úředníkem, nicméně vzhledem k délce procesu je nejisté, zda by i v případě úspěchu přezkumu vše zvládla dle původního časového plánu.

Případ Carrie Symondsové by nicméně mohl upoutat pozornost k Somalilandu jako takovému. Je na jednu stranu pochopitelné, že USA považují návštěvu občanskou válkou dlouhá léta zmítaného Somálska, na jehož území působí početné teroristické skupiny a kde došlo mimo jiné v roce 1993 i k incidentu se sestřelením amerického vojenského vrtulníku, který posloužil jako inspirace pro film Black Hawk Down (Černý jestřáb sestřelen), za bezpečnostní riziko pro vstup do země, nicméně realita Somálska a Somalilandu je zcela odlišná.

V problematickém regionu se státu, který se od Somálska oddělil již v roce 1991 podařilo navzdory všem předpokladům stát se fungující demokratickou republikou, kde probíhají víceméně svobodné volby. Nic z toho ovšem nebylo pro uznání ze strany mezinárodního společenství platné, Velká Británie je jednou z mála zemí, které aniž by uznaly jeho samostatnost, udržují se Somalilandem alespoň na základní úrovni diplomatické styky.

Je skutečně paradoxem, že v době, kdy nejen na půdě OSN, ale i v běžných debatách často padají silná slova o nutnosti podporovat demokracii a bránit jejímu pošlapávání, ať už v případě Ruskem anektovaného Krymu nebo v přístupu k nezávislosti Tibetu na Číně, či v poslední době čím dál aktuálnějších otázkách posilování čínského vlivu v Hongkongu a na Tchaj-wanu, zůstává Somaliland, který kritéria ohrožené fungující demokracie splňuje, zcela stranou jakéhokoliv zájmu.

Od Spojených států by přitom podpora státu, který by se mohl stát cenným spojencem v potírání terorismu v Somálsku a stabilizaci situace v regionu, protože je to v jeho vlastním zájmu, byla logická, přesto ale USA poněkud nepochopitelně akceptují somálské územní nároky. Obyvatelům Somalilandu nezbývá než doufat, že se jednoho dne letitá nepřízeň mezinárodního společenství zlomí a země se dočká uznání.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud