Články odjinud

Palička: Zdanění církevních restitucí jako židovský pogrom 21. století

Palička: Zdanění církevních restitucí jako židovský pogrom 21. století

Odsouhlasení zdanění církevních restitucí vyvolalo bouřlivé emoce. Jedni v něm spatřují jakousi podivnou formu spravedlnosti, druzí označují záměr z dílny KSČM za zločin spáchaný za bílého dne. Poněkud stranou zůstává fakt, že dopad pocítí nejen křesťanské církve a náboženská společenství, ale židé. V jejich případě má celá věc obzvláště nahořklou pachuť.

Na schválené zdanění církevních restitucí můžeme nahlížet několika způsoby. Většina z nich nás dovede k přinejmenším alarmujícím zjištěním. Objektivně asi nejzásadnější je fakt, že takřka 30 let od sametové revoluce mají komunisté opět vliv na rozhodování o klíčových otázkách. Ač má KSČM oproti předchozím volebním obdobím nepočetný poslanecký klub, díky toleranci vlády Andreje Babiše má mnohem větší vyděračský potenciál než v letech minulých.

A tak když si komunisté podmíní svou, byť nepřímou, účast na vládě zdaněním restitucí, tak jak hnutí ANO, tak skomírající ČSSD poslušně srazí paty a zdanění prohlasují. Že se k tomu přidá i populistická SPD, je už jen takovou pomyslnou rudou třešničkou na dortu.

Když se řekne církevní restituce, většině lidí se automaticky vybaví římskokatolická církev. Aby taky ne, v celkovém objemu restitucí připadne u nás nejpočetnější církvi zhruba 80 % prostředků vyčleněných na finanční kompenzace, které jsou církvím vypláceny místo hmotného majetku, který z objektivních důvodů vrátit nelze.

Kdo se v problematice více orientuje ví, že kromě římskokatolické církve bude stát restituce vyplácet i rozličným církvím protestantským, evangelickým, řeckokatolickým, ale třeba i Unitářům, kterých není v Česku ani tisíc. Na koho se v plejádě křesťanských náboženských společenství tak trochu zapomíná, jsou židé. A právě jejich případ přitom ukazuje zdanění církevních restitucí v celé jeho obludnosti.

Federaci židovských obcí má v rámci restitucí obdržet zhruba 270 milionů korun, což je zlomek oproti více než 47 miliardám pro církev římskokatolickou. Na oněch finančních náhradách má být židovským obcím vypláceno ročně 9 milionů korun, přičemž celkově tedy díky komunistické prasárně (ničím jiným zdanění církevních restitucí není) přijdou o 42,5 milionu korun. V poměru hmotných a finančních náhrad ale židé obdrží mnohem více právě finančních (tedy těch zdaněných) náhrad než katolíci, tudíž budou na zdanění mnohem více biti.

Židé mají totiž tu nevýhodu, že restituce se vyplácejí za majetek ukradený po roce 1948, nicméně většinu židovského majetku zabavili již několik let předtím nacisté, tudíž se na tento majetek restituční nároky nevztahují. Poválečné restituce se komunistickým přičiněním „nestihly“ a tak si soudruzi mohli vesele přivlastnit arizovaný majetek hnáni mantrou, že ukrást již ukradené není samo o sobě krádeží. Nicméně jak už to s komunistickou logikou bývá, realita je opačná. O krádež jde a potomci tehdejších komunistů se dnes židy snaží okrást znovu.

Pro komunisty musí být zdanění restitucí určených Federaci židovských obcí obzvláště uspokojivé, protože historicky si co o antisemitismu vyznavači srpu a kladiva nikterak nezadali s nacisty, ostatně čistky namířené proti „židobolševikům“ patřily v komunistické straně k populárnímu koloritu. Komunistické srdéčko zaplesá, když to dnes může opět nandat židům a vyždímat z těch kapitalistických bestií ještě nějakou tu korunku, protože ví, že veřejnosti to bude veskrze jedno, jelikož veškerá její pozornost se upírá ke katolické církvi a restituce židovského majetku nikoho příliš nezajímají.

Přitom kdyby čeští židé sami už od 90. letech neudělali vůči státu v otázkách majetkových restitucí obrovské ústupky a místo toho si tvrdě nárokovali kromě majetku zabaveného Němci i pozůstalosti po jednotlivcích, kteří od té doby zemřeli bez dědiců, a jejich majetek tak připadl státu, vyšplhala by se celková částka minimálně na úroveň té, která připadne katolíkům.

Zdanění restitucí židovského majetku se může projevit i na zhoršení vztahů Česka a Izraele. Ono je sice hezké, že Miloš Zeman se rád prezentuje jako největší přítel, kterého kdy Izrael měl, ale když vláda, nad kterou Zeman drží ochranou ruku, neváhá židy nestydatě okrádat, tak to moc přátelské signály nevysílá.

U Federace židovských obcí sice nikdo z příznivců zdanění restitucí nemůže říct, že si jako římskokatolická církev majetek během staletí nadvlády nakradla. Naopak, židé se na našem území odedávna potýkali převážně s persekucí, ale vzhledem k tomu, že značná část společnosti je stále minimálně latentně antisemitská, lze očekávat reakci na snížení objemu náhrad židům ve smyslu: „Ale tak co, oni si nějak poradí, vždyť jsou stejně bohatí.“

V konečném důsledku tak nejsme svědky ničeho jiného než pokusu o další z dlouhé řady protižidovských pogromů. Možná by bylo zapotřebí konečně si položit otázku, zda máme ve 21. století ještě něco takového zapotřebí.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud