Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Panika tureckého sultána. Proč žene Erdogan Turky k volebním urnám? Komentář Marka Hudemy

Panika tureckého sultána. Proč žene Erdogan Turky k volebním urnám? Komentář Marka Hudemy

Turecko není tak silné, jak se zdá a stejně tak je křehká vláda jeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ukazuje to vyhlášení předčasných voleb, které se budou konat letos v červnu, téměř o rok a půl dříve, než se původně plánovalo. A není to dobrá zpráva pro Turky ani pro Evropu.

Erdoganovi se přezdívá nový sultán a posiluje od předloňského pokusu o vojenský převrat v zemi svoji moc prostřednictvím zatýkání svých odpůrců, čistek ve státním aparátu, armádě i školství a potlačováním svobodného tisku. Loni si pak nechal v referendu odhlasovat posílení pravomocí prezidenta. Mělo k tomu dojít po volbách v listopadu 2019. Jenže teď se Erdogan bojí, že by příští rok už nemusel volby vyhrát, a tak se je minulý týden rozhodl urychlit.

Erdogan se dlouho dušoval, že předčasné volby nepřipadají v úvahu. Pak ale obrátil. Důvodů je hned několik. Za prvé je to ekonomická situace. Pod jeho vládou turecká ekonomika téměř 15 let rostla a Turci bohatli. Velká část z nich zásluhy za to přičítala právě Erdoganovi a jeho islamistické Straně spravedlnosti a rozvoje. Teď se podle ekonomů objevují náznaky blížící se hospodářské krize. Kurz turecké měny se propadl a roste inflace. Ta inflace, kterou si Turci spojují s chudobou před Erdoganovými časy.

Erdogan by proto rád viděl Turky u volebních uren dříve, než se situace zhorší. Dalším důvodem je, že chce využít nacionalistické vlny, které se vzedmula v souvislosti s tureckou invazí do Sýrie. Turecko ovládlo enklávu Afrín, kterou původně drželi syrští Kurdové. Erdogan je označuje za odnož tureckých kurdských separatistů, a proto je třeba je potřít. V Erdoganově pojetí je boj v Sýrii bojem o zachování tureckého státu. Podle průzkumů veřejného mínění ofenziva v Sýrii skutečně podstatně zvýšila popularitu Erdoganovy strany i jeho samotného. Experti ale předpokládají, že časem tento vliv pomine.

A konečně posunutí termínu voleb zmenšuje pravděpodobnost, že se opozici podaří postavit proti Erdoganovi silného kandidáta. Opozice proti Erdoganovi je roztříštěná a shodne se v podstatě jen na tom, že u prezidenta sílí autoritářské tendence a volby jsou vypsány příliš narychlo. Sezai Temelli, spolupředseda opoziční prokurdské levicové strany HDP, to komentoval tak, že to nejsou předčasné volby, ale volby vyhlášené v panice.

Málokdo dnes pochybuje o tom, že letos ve volbách zvítězí současný prezident a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje, která jde do voleb společně s částí nacionalistů. Zároveň po volbách automaticky začnou platit loni odsouhlasené změny ústavy. Erdogan tím výrazně posílí svoji moc a ve výjimečných případech bude moci vládnout bez parlamentu skrze dekrety. Navíc v Turecku od předloňského pokusu o puč stále platí výjimečný stav a jsou zatýkání stále noví a noví skuteční i domnělí odpůrci tamní vlády.

Pokud se naplní předpovědi poklesu ekonomiky i popularity vlády a prezidenta po volbách, Erdoganovou logickou reakcí bude zřejmě další, ještě tvrdší útok na opozici. Ve snaze získat podporu tureckých nacionalistů pak bude vyostřovat i spory s Evropskou unií, která ho kritizuje za porušování lidských práv v zemi. A pokud bude mít možnost, rozpoutá válku proti dalším kurdským enklávám v Sýrii nebo proti vlastním Kurdům. Ty ostatně momentálně považuje za zrádce. Nejen kvůli jejich snahám o autonomii, ale hlavně kvůli tomu, že ve volbách v roce 2015 nevolili jeho stranu v takovém počtu v jakém očekával.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232