Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Panika tureckého sultána. Proč žene Erdogan Turky k volebním urnám? Komentář Marka Hudemy

Panika tureckého sultána. Proč žene Erdogan Turky k volebním urnám? Komentář Marka Hudemy

Turecko není tak silné, jak se zdá a stejně tak je křehká vláda jeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ukazuje to vyhlášení předčasných voleb, které se budou konat letos v červnu, téměř o rok a půl dříve, než se původně plánovalo. A není to dobrá zpráva pro Turky ani pro Evropu.

Erdoganovi se přezdívá nový sultán a posiluje od předloňského pokusu o vojenský převrat v zemi svoji moc prostřednictvím zatýkání svých odpůrců, čistek ve státním aparátu, armádě i školství a potlačováním svobodného tisku. Loni si pak nechal v referendu odhlasovat posílení pravomocí prezidenta. Mělo k tomu dojít po volbách v listopadu 2019. Jenže teď se Erdogan bojí, že by příští rok už nemusel volby vyhrát, a tak se je minulý týden rozhodl urychlit.

Erdogan se dlouho dušoval, že předčasné volby nepřipadají v úvahu. Pak ale obrátil. Důvodů je hned několik. Za prvé je to ekonomická situace. Pod jeho vládou turecká ekonomika téměř 15 let rostla a Turci bohatli. Velká část z nich zásluhy za to přičítala právě Erdoganovi a jeho islamistické Straně spravedlnosti a rozvoje. Teď se podle ekonomů objevují náznaky blížící se hospodářské krize. Kurz turecké měny se propadl a roste inflace. Ta inflace, kterou si Turci spojují s chudobou před Erdoganovými časy.

Erdogan by proto rád viděl Turky u volebních uren dříve, než se situace zhorší. Dalším důvodem je, že chce využít nacionalistické vlny, které se vzedmula v souvislosti s tureckou invazí do Sýrie. Turecko ovládlo enklávu Afrín, kterou původně drželi syrští Kurdové. Erdogan je označuje za odnož tureckých kurdských separatistů, a proto je třeba je potřít. V Erdoganově pojetí je boj v Sýrii bojem o zachování tureckého státu. Podle průzkumů veřejného mínění ofenziva v Sýrii skutečně podstatně zvýšila popularitu Erdoganovy strany i jeho samotného. Experti ale předpokládají, že časem tento vliv pomine.

A konečně posunutí termínu voleb zmenšuje pravděpodobnost, že se opozici podaří postavit proti Erdoganovi silného kandidáta. Opozice proti Erdoganovi je roztříštěná a shodne se v podstatě jen na tom, že u prezidenta sílí autoritářské tendence a volby jsou vypsány příliš narychlo. Sezai Temelli, spolupředseda opoziční prokurdské levicové strany HDP, to komentoval tak, že to nejsou předčasné volby, ale volby vyhlášené v panice.

Málokdo dnes pochybuje o tom, že letos ve volbách zvítězí současný prezident a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje, která jde do voleb společně s částí nacionalistů. Zároveň po volbách automaticky začnou platit loni odsouhlasené změny ústavy. Erdogan tím výrazně posílí svoji moc a ve výjimečných případech bude moci vládnout bez parlamentu skrze dekrety. Navíc v Turecku od předloňského pokusu o puč stále platí výjimečný stav a jsou zatýkání stále noví a noví skuteční i domnělí odpůrci tamní vlády.

Pokud se naplní předpovědi poklesu ekonomiky i popularity vlády a prezidenta po volbách, Erdoganovou logickou reakcí bude zřejmě další, ještě tvrdší útok na opozici. Ve snaze získat podporu tureckých nacionalistů pak bude vyostřovat i spory s Evropskou unií, která ho kritizuje za porušování lidských práv v zemi. A pokud bude mít možnost, rozpoutá válku proti dalším kurdským enklávám v Sýrii nebo proti vlastním Kurdům. Ty ostatně momentálně považuje za zrádce. Nejen kvůli jejich snahám o autonomii, ale hlavně kvůli tomu, že ve volbách v roce 2015 nevolili jeho stranu v takovém počtu v jakém očekával.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744