Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Paroubek není téma, pouze odvádí pozornost. Komentář Vratislava Dostála

Téměř nic z toho, co se přihodilo uplynulý víkend v české politice, není pravdě vzdálenější, než že se bývalý předseda sociální demokracie Jiří Paroubek vrací do strany. Přesto s tímto tvrzením přišly v sobotu po poledni server iDnes.cz a především ČTK, od které ho papouškovala prakticky všechna média. A nejen to: celá věc se odehrála de facto souběžně se zveřejněním předvolebního programu sociálních demokratů. Možná jde o souhru okolností, avšak zkušenost nás vybízí spíše k úvaze, zda nešlo záměr, který měl odvést pozornost od nepoměrně podstatnějších otázek a který měl pověst sociální demokracie v očích veřejnosti ještě o něco více pošramotit. Jako by si zdecimovaná ČSSD v této disciplíně nevystačila sama.

Každý přece ví, kdo je Jiří Paroubek a jaký je jeho mediální obraz. Ponechme pro tuto chvíli stranou, do jaké míry si za něj expředseda sociálních demokratů může sám. Připomenout ale naopak musíme, že svého času čelil i na české mediální poměry nebývalé a systematické diskreditační kampani. Zpráva o jeho návratu, ke kterému skoro jistě nedojde, mezitím zaplevelila veřejný prostor. Je to možná drobnost, avšak symptomatická. Paroubek totiž není ve vztahu k dnešní ČSSD téma.

A co se tedy přesně stalo? V sobotu po poledni, tedy jen několik málo hodin poté, kdy naše ještě stále nejsilnější levicová strana veřejnosti představila program pro podzimní volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledek zásadně ovlivní podobu a charakter české demokracie na několik let dopředu, přišly server iDnes.cz a ČTK se stručnou a na první pohled zaručenou zprávou, jejíž obsah nebylo možné interpretovat jinak, než se expředseda sociálních demokratů Jiří Paroubek, který stranu opustil na podzim roku 2011, vrací do sociální demokracie.

„Stane se členem ČSSD v Cerhenicích na Kolínsku,“ uvedla ČTK a toto tvrzení doložila citací předsedy kolínských sociálních demokratů Marka Semeráda, dle kterého již Paroubek vyplnil přihlášku. Organizace by měla, dodala agentura, jeho vstup schválit 26. června. Škoda, že se autoři textu neobtěžovali opatřit si stanovy strany, mohli jsme o víkendu věnovat čas podstatnějším tématům. Ostatně koho dneska zajímá, jak a kde se politicky angažují Mirek Topolánek nebo Martin Bursík. Nikoho, kdo není včerejší anebo – ať už z jakýchkoli důvodů – nestuduje dějiny české politiky.

Sluší se doplnit a přičíst ke cti serveru SeznamZprávy.cz, že věc uvedl ještě v sobotu okolo půl čtvrté odpoledne na pravou míru. V tu chvíli si ale informace žila už vlastním životem a do značné míry ovládla český internet. Když jsme v čase vzniku tohoto textu zadali do mediálního archivu Newton Média heslo „Jiří Paroubek“ v časovém rozmezí od soboty do dneška, filtr nám nabídl přes 3 200 zpráv. Není v našich možnostech nyní zkoumat, zda se všechny zaobírají výhradně jeho údajným návratem do ČSSD, případně reakcemi předáků sociální demokracie na tuto zprávu. Faktem ale je, že jí čelili během víkendu opakovaně jak Lubomír Zaorálek, tak Bohuslav Sobotka a další vrcholní politici české sociální demokracie.

A tak namísto toho, aby ve veřejném prostoru hájili programové priority strany, namísto toho, aby vysvětlovali, s čím chtějí přilákat ztracené voliče, jak plánují napravit pošramocenou tvář strany v regionech, co by rádi učinili pro to, aby zvrátili úbytek členů anebo aby pohovořili o účinné strategii, která má realistickou šanci čelit rozpínavosti Andreje Babiše, museli se v Otázkách Václava Moravce a jinde bavit o tom, co znamená Paroubkův návrat do strany a zda ho podporují. A to přesto, že není v jejich kompetenci o něm rozhodovat.

Tím se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu a zároveň opomíjenému aspektu celé věci. Hovoříme o stanovách strany: „Osobě, která vystoupila z ČSSD a stala se členem jiné politické strany nebo hnutí, či jejich kandidátem ve volbách, či nezávislým kandidátem ve volbách, může řádné členství v ČSSD vzniknout jen se souhlasem místní organizace, a příslušného okresního výkonného výboru a krajského výkonného výboru, v jehož působnosti je tato městská organizace.“

K tomu stačí ve stručnosti připomenout, že v čase, kdy Paroubek odcházel z ČSSD, byl členem strany v Praze 5, posléze vstoupil do národních socialistů a kandidoval za ně ve volbách. Jinak řečeno: o Paroubkově návratu do strany se nebude rozhodovat na Kolínsku, nýbrž v Praze. A jen zběžný pohled na dřívější vyjádření zástupců pražské ČSSD skoro vylučuje, že se Paroubek členem české sociální demokracie po šesti letech opět stane.

Tento předpoklad se potvrdil hned v pondělí. Krajský výkonný výbor pražské ČSSD neschválil návrat někdejšího premiéra Jiřího Paroubka do strany. Ruku pro znovupřijetí do ČSSD nezvedl žádný z členů výboru. ČTK to sdělil mluvčí pražské ČSSD Lukáš Henzl.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744