Patří politici na občanské demonstrace? Ano, ale pod pódium a bez selfíček. Komentář M. Žižkové

Markéta Žižková

Po celém Česku se v úterý sešli lidé, aby demonstrovali proti Andreji Babišovi, kterého dnes prezident podruhé jmenuje premiérem, a proti vládě podporované komunisty. V Praze zaplnili polovinu Václavského náměstí. Jednalo se o nepřehlédnutelný protest a absolutně nelze souhlasit s hlasy z Hradu případně z centrály ANO na Chodově, které podobné akce shazují jako počínání několika málo nespokojenců. Ve společnosti mají podobné události nezpochybnitelné místo. Velkou otázkou ale rovněž je, do jaké míry je mají ke svým proslovům využívat aktivní politici, jako tomu včera v centru Prahy bylo.

Organizátor demonstrace Mikuláš Minář zahájil sérii projevů pozvaných řečníků prohlášením: „Neprotestujeme proti výsledku voleb, ale svévolnému chování obou vítězů voleb. Demokracie neznamená hodit jednou za čtyři roky lístek do urny a pak držet hubu a krok. Je potřeba politiky kontrolovat“. Názor, jemuž lze jasně přikývnout. Ač to není v českých poměrech příliš zvykem, vyjádřit svůj postoj i mimo volební místnost je naprosto legitimním krokem a součástí zdravé občanské společnosti. O to více v případě, kdy má část veřejnosti pocit, že se události ubírají nebezpečným směrem.

Proti Babišovi a spolčení s komunisty demonstrovali lidé po celé republice, do centra Prahy jich přišly tisíce

sinfin.digital