Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pečinka: Apolitičnost, nebo zbabělost? Drahošova kandidaturu má spoustu ale a slabin

Pečinka: Apolitičnost, nebo zbabělost? Drahošova kandidaturu má spoustu ale a slabin

Neúspěšný kandidát z prezidentské volby Jiří Drahoš oznámil, že zakládá apolitický spolek Společně pro Česko: „Cílem by mělo být hledání řešení důležitých společenských témat a prosazování těchto řešení napříč politickým spektrem."

Už dříve profesor Drahoš ohlásil, že se chce letos v říjnu ucházet o senátorský mandát v Praze 4 a pro svou kandidaturu chce oslovit demokratické politické strany, z nichž zmínil TOP 09, STAN a Piráty. Tato strategie má řadu slabin.

Profesor Drahoš neměl v nedávné prezidentské volbě ke zvolení daleko. Zatímco Zemanův tábor byl voličsky celkem homogenní, jeho protikandidát musel dávat dohromady nejširší myslitelnou koalici. Sahala od levicových zelených až k pravicové ODS. Pokud chtěl mít šanci, musel se co nejméně vyhranit. Ti, co mu vytýkali nedostatek politického názoru, nechápali, že je to v kontextu konfrontace se Zemanem vlastně obrovská přednost. Drahoš se ovšem prezidentem nestal. A z někdejší přednosti se může stát velký hendikep.

Senátní volby politologové označují za volby druhého řádu. Argumentují volební účastí i omezenými možnostmi horní parlamentní komory. Tentokrát ale bude nejspíš všechno jinak. Nezadržitelný nástup parlamentní hlasovací koalice „115“ spojený s pokusy provést hluboké ústavní změny může způsobit, že vcelku neškodná volba 27 nových senátorů z 81 udělá z tohoto hlasování volby prvního řádu.

Tím tématem, na němž se všechno může rozstřelit, je ústavní zákon o referendu. Stručně řečeno, aby jej koalice ANO, SPD, KSČM a dalších souputníků prohlasovala, potřebuje mít kromě Poslanecké sněmovny také třípětinovou většinu Senátu.

Horní komoře parlamentu už několik volebních období dominuje sociální demokracie, ale Senát jako těleso je většinově proti změnám ústavy včetně referenda. Už říjnové volby to však mohou a nemusejí změnit. Tady nacházíme hlavní slabinu postoje Jiřího Drahoše.

Říjnové volby budou mít daleko méně lokální a daleko více celostátní ráz. Každý z 27 kandidátů se bude muset vůči nastupující nové politické moci vymezit a říct: Tady stojím a chci/nechci další pokračování revoluce v podobě ústavních změn.

Pokud by Drahoš a Marek Hilšer a další kandidovali jako nezávislí například za TOP 09 a STAN nebo dejme tomu za Piráty, musejí odpovědět na řadu podstatných otázek. Ta hlavní: Budete hlasovat pro ústavní zákon o referendu? Člověk kandidující za topku a Starosty pochopitelně řekne, že ne. Nominant Pirátů zase ano. Takto by šlo vyjmenovat dalších pět důležitých zákonů, jimiž chce Andrej Babiš změnit polistopadový režim.

Apolitický postoj ve stylu „já nic, já senátor“ tentokrát nebude fungovat, protože ani nemůže. V Česku se v uplynulém půlroce něco významného stalo a veřejnost se postupně polarizuje na ty, kdo s tímto děním souhlasí, a ty, kdo jsou proti. Apolitický postoj může být při tomto rozdání karet snadno vnímán jako zbabělost.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1