Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pečinka: Apolitičnost, nebo zbabělost? Drahošova kandidaturu má spoustu ale a slabin

Pečinka: Apolitičnost, nebo zbabělost? Drahošova kandidaturu má spoustu ale a slabin

Neúspěšný kandidát z prezidentské volby Jiří Drahoš oznámil, že zakládá apolitický spolek Společně pro Česko: „Cílem by mělo být hledání řešení důležitých společenských témat a prosazování těchto řešení napříč politickým spektrem."

Už dříve profesor Drahoš ohlásil, že se chce letos v říjnu ucházet o senátorský mandát v Praze 4 a pro svou kandidaturu chce oslovit demokratické politické strany, z nichž zmínil TOP 09, STAN a Piráty. Tato strategie má řadu slabin.

Profesor Drahoš neměl v nedávné prezidentské volbě ke zvolení daleko. Zatímco Zemanův tábor byl voličsky celkem homogenní, jeho protikandidát musel dávat dohromady nejširší myslitelnou koalici. Sahala od levicových zelených až k pravicové ODS. Pokud chtěl mít šanci, musel se co nejméně vyhranit. Ti, co mu vytýkali nedostatek politického názoru, nechápali, že je to v kontextu konfrontace se Zemanem vlastně obrovská přednost. Drahoš se ovšem prezidentem nestal. A z někdejší přednosti se může stát velký hendikep.

Senátní volby politologové označují za volby druhého řádu. Argumentují volební účastí i omezenými možnostmi horní parlamentní komory. Tentokrát ale bude nejspíš všechno jinak. Nezadržitelný nástup parlamentní hlasovací koalice „115“ spojený s pokusy provést hluboké ústavní změny může způsobit, že vcelku neškodná volba 27 nových senátorů z 81 udělá z tohoto hlasování volby prvního řádu.

Tím tématem, na němž se všechno může rozstřelit, je ústavní zákon o referendu. Stručně řečeno, aby jej koalice ANO, SPD, KSČM a dalších souputníků prohlasovala, potřebuje mít kromě Poslanecké sněmovny také třípětinovou většinu Senátu.

Horní komoře parlamentu už několik volebních období dominuje sociální demokracie, ale Senát jako těleso je většinově proti změnám ústavy včetně referenda. Už říjnové volby to však mohou a nemusejí změnit. Tady nacházíme hlavní slabinu postoje Jiřího Drahoše.

Říjnové volby budou mít daleko méně lokální a daleko více celostátní ráz. Každý z 27 kandidátů se bude muset vůči nastupující nové politické moci vymezit a říct: Tady stojím a chci/nechci další pokračování revoluce v podobě ústavních změn.

Pokud by Drahoš a Marek Hilšer a další kandidovali jako nezávislí například za TOP 09 a STAN nebo dejme tomu za Piráty, musejí odpovědět na řadu podstatných otázek. Ta hlavní: Budete hlasovat pro ústavní zákon o referendu? Člověk kandidující za topku a Starosty pochopitelně řekne, že ne. Nominant Pirátů zase ano. Takto by šlo vyjmenovat dalších pět důležitých zákonů, jimiž chce Andrej Babiš změnit polistopadový režim.

Apolitický postoj ve stylu „já nic, já senátor“ tentokrát nebude fungovat, protože ani nemůže. V Česku se v uplynulém půlroce něco významného stalo a veřejnost se postupně polarizuje na ty, kdo s tímto děním souhlasí, a ty, kdo jsou proti. Apolitický postoj může být při tomto rozdání karet snadno vnímán jako zbabělost.

Další komentáře autora najdete na webu Reflexu

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1