Pečinka: Teprve teď se „Chvilkaři“ stávají pro Babiše skutečně nebezpeční | info.cz

Články odjinud

Pečinka: Teprve teď se „Chvilkaři“ stávají pro Babiše skutečně nebezpeční

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Pražské demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii se stávají součástí běžného života. Úterní protestní akce na Václavském náměstí za účasti několika desítek tisíc lidí však byla přece jenom jiná než ty předchozí. Naznačila, kudy vede cesta, jak přivést Andreje Babiše k jednání, nebo ho dokonce porazit.

Doteď sice měli „Chvilkaři“ znatelnou podporu lidí, ale mizernou dramaturgii. Většinou se orientovali na známé tváře, které už třicet let hledají jakákoli pódia, na nichž by si mohly zamudrovat a upevnit svůj mediální obraz. V úterý ovšem byli řečníci odlišní a také hlavní sdělení bylo velmi praktické.

Stručně řečeno, „Chvilkaři“ se opřeli o audit Evropské komise, který poukázal na nepřijatelný střet zájmů Babiše-premiéra a Babiše-podnikatele, který neoprávněně čerpá státní dotace. „Chvilkaři“ přesně pochopili, že z trestněprávního hlediska nejsou „pachateli“ protiprávního vyplácení těchto peněz ministři nebo šéfové fondů, ale jejich podřízení úředníci. Jejich apel na úředníky proto byl jednoznačný: buďte stateční, chovejte se podle zákonů a svého svědomí, nenecháme vás padnout.

Je to přesně jak v tom Havlíčkově epigramu „Nechoď Vašku s pány na led...“ Tímto krokem „Chvilkaři“ dali najevo, že evidentně pochopili, že éru velkých prohlášení musí vystřídat pragmatismus a drobná práce. Například právě to, že budou vybrané úředníky předem varovat před možností protiprávního jednání. To je velký obrat a současně úder do žaludku Babišova impéria.

Síla „Chvilkařů“ je v tom, že jsou nepopsanými listy. To jim umožňuje sdružovat stoupence z tábora pravice i levice a současně být neprůstřelní vůči Babišovým atakům. Na Kalouska si premiér může vymyslet tisíce sloganů, ale na Mikuláše Mináře? Už jste zkusili zachytit vodu rukama a přenášet ji sto metrů daleko? Přesně v takové mediální defenzívě se premiér vůči Milionu chvilek nachází, a tak raději nic neříká a vyhýbá se přímému televiznímu střetu.

„Chvilkaři“ po úterním apelu na úředníky mají v záloze ještě další zbraně. V duchu pasivní rezistence mohou přistoupit k blokádě Babišových výrobků. Může přijít ofenzíva na sociálních sítích, kde zveřejní seznam značek Agrofertu, které je nutné bojkotovat. Když si vezmeme, že na Letnou opakovaně přišlo 300 tisíc lidí, kteří mají široký okruh sociálních vazeb, může to být pro premiérovy firmy rána.

Otázkou je, proč se po třiceti letech demokracie musí přistupovat k těmto metodám? V Česku v posledních letech standardně nefungují politické strany, jako místa, kde se soutěží a prosazují politické koncepce. Týká se to vládních řad i opozice. Jejich vnitřní situace i vztahů mezi sebou navzájem. Výsledkem je, že premiér a lidé z jeho impéria posunují všechny možná pravidla a hranice. Od střetu zájmů až po způsoby vládnutí.

Pokud si v takové situaci dostatečně velká a vlivná část společnosti myslí, že její zájmy nejsou reprezentovány, vyjde prostě do ulic. Je to paradox paradoxů: „Chvilkaři“ dnes vyjadřují zájmy a názory převážně středostavovských voličů spolehlivěji než politické strany. Teprve teď, když se vymaňují z bludného kruhu moralizování a velkých výzev, a osvojují si pragmatické postoje, stávají se pro Andreje Babiše opravdu nebezpečnými. Vzhledem k jejich věku a nadšení ten systém nakonec povalí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud