Pečinka: Volby změnu nepřinesou. Babišovi hrozí nebezpečí ze tří jiných směrů | info.cz

Články odjinud

Pečinka: Volby změnu nepřinesou. Babišovi hrozí nebezpečí ze tří jiných směrů

KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | Byl to černý týden Andreje Babiše. Po černém pondělí (audit Evropské komise), přišla černá středa (trestní stíhání). Koncem týdne pak hlavní antibabišovská síla – sdružení Milion chvilek pro demokracii – prohlásila, že příští týden uspořádá na Václavském náměstí demonstraci, která přejde v pasivní blokaci hlavního nádraží.  

V následujících týdnech mají obdobné protesty proběhnout v okresních a krajských městech, kde mají Chvilkaři síť svých neformálních sdružení. Co s tím vším chce premiér dělat?

Dvojí demonstrace na pražské Letné, které se aktivně účastnilo mezi 250-300 tisíci lidmi, ukázala nový fenomén. V Česku dnes existují zhruba tři procenta obyvatel, kteří jsou mimořádně nespokojení s politikou Andreje Babiše. Nejen s jeho minulostí, ale především s prosazováním zájmů Agrofertu a českého státu. Z dosavadního auditu Evropské komise vyplývá, že premiér používá Česko a jeho státní správu jako způsob, jak se dostat k evropským a českým subvencím, které hojně podporují jeho podnikání.

Babiš přitom hraje strategické hry s bankami, které jsou věřiteli jeho přeúvěrovaných firem. Tento systém se zhroutí ve chvíli, kdy si některé bankovní domy uvědomí neudržitelnost celé situace a rizika pro ně začnou být vyšší než profit. Ti, kdo očekávají, že změna by měla přijít z voleb, se mýlí. 

Nacházíme se v nenormální situaci, kdy jeden podnikatel a na něj navázané impérium privatizuje stát na zapřenou a část veřejných peněz používá k legální korupci některých skupin voličstva. Ano, dělá to obratně a je přitom úspěšný. V mnoha oblastech ovšem destruuje základy demokratického systému.

Změna proto může daleko spíše přijít ze tří jiných směrů – tlaku občanské veřejnosti a tlaku EU na změnu penězovodů do Česka. Jako poslední se nejspíš přidají věřitelé Agrofertu a spřátelených firem. Odkud padne první výstřel?

Německý kancléř Bismarck kdysi řekl, že na bodácích se nedá vládnout. V podobné situaci je Babiš, i když se to z průzkumů oblíbenosti politických stran moc nezdá. Je fakt, že sjednotil levicovou část politického spektra. Současně je ale také pravda, že Letná je největším hnutím občanského odporu od dob sametové revoluce. Žádný český premiér v posledních třiceti letech neměl proti sobě tak namotivovanou vrstvu lidí jako Babiš. Někteří politologové tvrdí, že to nemá srovnání ani v evropském kontextu.

Letná 2019 to nejsou lidé v šátcích přes obličej, kteří hážou hořlaviny do výloh a ničí soukromý majetek. Je to tichá vzpoura převážně středostavovských voličů, kteří podvědomě tuší, že republika, kterou před třiceti lety zakládali, je postupně erodována.

Nabízí se otázka, proč žádný český premiér za třicet let nezažil nic podobného jako dnes Babiš? Odpovědí je, že premiéři za ODS nebo ČSSD fungovali v rámci více či méně demokratických stran, založených na vnitřní soutěži. Když se objevila podobná hnutí se svými požadavky, vždycky se objevil proud, který se je snažil integrovat, jednat s nimi, začlenit část jejich programu do svého.

Hnutí ANO bohužel není demokratickou strukturou. Část lidí jsou zaměstnanci Agrofertu, další jsou závislí na místě na kandidátce, o němž diktátorsky rozhoduje jeden člověk.

Babiš dnes může jít jen jednou cestou – provokacemi proti hnutí Chvilkařů a jejich následnou diskreditací. Kdyby s nimi totiž chtěl jednat, na stůl by přišel jeho střet zájmů, což není politická pozice, ale byznys model. Bez něj by ovšem jeho firmy zřejmě nepřežily. A tak budou demonstrace pokračovat a propast mezi babišovským a antibabišovským světem se bude zvětšovat. A jednoho dne to praskne.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud