Petrov: Boj o ČT ve sněmovně. Neschválení klíčových zpráv není řešení a neexistuje pro něj ani důvod | info.cz

Články odjinud

Petrov: Boj o ČT ve sněmovně. Neschválení klíčových zpráv není řešení a neexistuje pro něj ani důvod

KOMENTÁŘ VADIMA PETROVA | Sněmovna měla dnes na programu zprávy o činnosti a hospodaření České televize za roky 2016 a 2017. Řekněme si rovnou, že je na místě schválit je. Především proto, že dosud nezazněly věcné důvody, proč postupovat jakkoli jinak. Ostatně doporučil to i volební výbor, který neshledal důvody pro neschválení zpráv. Faktem ovšem je, že navzdory slibům politiků není do poslední chvíle nic jisté a na pozadí se odehrává střet o budoucí podobu ČT. (Poslanci se k hlasování o zprávách po pětihodinové debatě ve čtvrtek nedostali, pozn. red.).

Kolem schvalování zpráv České televize, které sněmovně předkládá její Rada, se vede především v posledních týdnech mnoho debat. Zaznívá v nich, že prezident Miloš Zeman hraje svou hru. Českou televizi dlouhodobě kritizuje a své přání v minulosti jasně vyjevil, když připomněl, že stačí zprávy dvakrát neschválit a pak odvolat Radu a vyměnit generálního ředitele.  

Proč by ale tato cesta měla vést k tomu, že se v televizi něco změní? Sehnat patnáct nových členů Rady ČT, na kterých by se sněmovna shodla a kteří by byli natolik kompetentní, aby vytvořili dostatečný tlak na proměnu ČT, je přeci nereálné.

Česká televize není jen tak nějaká firma. Je to jeden z pilířů kultury, který hospodaří se zhruba sedmi miliardami ročně. Peníze nejdou jen do zpravodajství a publicistiky, o kterých se debatuje nejčastěji, ale také do výroby dramatických, hudebních, vzdělávacích a naučných pořadů. ČT zaměstnává tisíce lidí, jsou na ni napojené další stovky profesí, nezávislí producenti, herci, scenáristi, režiséři, hudebníci… Krize kolem České televize by mohla zasáhnout celou společnost.

Sněmovna by si měla především ujasnit, o co jí jde. Zda se jí nelíbí samotné zprávy, anebo co a jak televize obecně vysílá. Jsou to dvě různé věci, přičemž program je paradoxně až na druhém místě. Poslanci nejsou v pozici běžného diváka. Ten se na televizi hlavně dívá – podobně jako řidič autem prostě jezdí a většinou se neptá, z jakých dílů, s jakými dodavateli a za jaké ceny se vyrábí. Prostě laický, uživatelský úhel pohledu. A poslanci? Ti se můžou zajímat, jestli televize kvalitně a efektivně plní zakázku veřejné služby, ovšem na základě jasných parametrů, nikoli podle jejich politického nastavení a cílů. Otázka je, jestli k tomu mají ty správné podklady.

Úkol kontrolovat Českou televizi zákon vložil do rukou Rady ČT, kterou vybavil kompetencemi. Radním určil odměnu a chce po nich, aby ty podklady připravili. Zákon Radě ČT říká: vy budete Českou televizi kontrolovat a poslancům jednou za rok předložíte zprávu.  

Problém je, že poslanci jsou dezorientování, co v té zprávě vlastně mají hledat. Soudě alespoň podle otázek, které radním kladou. Například, kolik stálo vytištění zprávy na křídovém papíře nebo kolik stál večírek na filmovém festivalu v Karlových Varech.

Na Radu České televize jsou zhruba tyto pohledy:

1)     Vše, co Rada ČT dělá, dělá dobře. To dle mého přesvědčení říkají ti, kteří si pletou nezávislost České televize s absencí kvalitní kontroly.

2)     Druzí tvrdí, že Rada ČT neplní svou roli a je třeba ji vyměnit. Zastánci tohoto pohledu souzní s prezidentem. To je názorový proud, který kalkuluje s rušením koncesionářských poplatků a s dalšími razantními zásahy do současného modelu fungování ČT a podoby jejího vedení.

3)     Veřejnoprávní televizi potřebujeme, říká třetí skupina, v době fake news je nutné, aby veřejnost měla silné médium, které bude objektivně a vyváženě informovat diváky. Ale je nutné změnit kompetence Rady ČT. Dejme jí samostatný rozpočet, vyjměme ji ze zákona o České televizi, ať může zadávat analýzy a má k dispozici nezávislé podklady. Je absurdní, když je zpracovává instituce, kterou má kontrolovat.  

4)     A poslední skupina říká: Rada ČT už má dostatečné kompetence, a když se usnese, může od televize mít jakékoliv podklady, dokonce i od externího zpracovatele. Běžně se to děje v Radě Českého rozhlasu, není důvod, aby to nešlo i v Radě České televize.

Je tedy problém v klíči, jak se lidé do Rady vybírají? Podívejme se, jak je to jinde ve světě:

Členy do veřejnoprávní televize může vybrat legislativa, tedy parlament. Takhle to mají v Maďarsku, Portugalsku nebo v Řecku. 

Pak je možný jejich výběr exekutivou – vládou, ministry nebo i prezidentem. Takto to mají ve Finsku, na Kypru, v Lucembursku, Nizozemsku, ve Velké Británii, Švédsku a ve Vlámském společenství v Belgii.

Další může být kombinace obou systémů. Jako v Bulharsku, Francii, Irsku, Itálii, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Valonském společenství v Belgii.

Do procesu výběru se mohou kromě politiků ve větší míře zapojit také subjekty, jako jsou odboráři, neziskovky, církve. Takto to je v Dánsku, Litvě, Lotyšsku či na Slovensku. V tomto duchu máme nastavená pravidla i my v Česku. „Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní,
regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy,“ stojí doslova v zákonu o ČT. Z navržených jmen pak poslanci volí radní na šestileté funkční období.

Anebo funguje manažerský systém, který vybírá členy pomocí výběrového řízení. Takto to dělají v Německém společenství v Belgii, v Estonsku, Chorvatsku, Rakousku, Slovinsku a na Maltě, tam se tak vybírá pouze předseda Rady, členy vybírá exekutiva.

Nemyslím si, že máme špatný klíč, jak vybírat členy Rady ČT. Ten problém není v systému. Minulý týden na semináři, který ke zprávám svolal předseda sněmovny Radek Vondráček, směrem k poslancům zaznělo: „jestli se vám nelíbí radní, jste to vy, kteří je volili.“

A to je pravda. Řešení mají v ruce poslanci, ale ne tím, že neschválí zprávy. Na jaře se mění třetina Rady. To je příležitost dostat do ní lidi, kteří se nebudou bát Českou televizi nejen kontrolovat, ale také jí být rovnocenným partnerem a zastáncem před kritikou veřejnosti i politiků.

Vadim Petrov je hudebník, pedagog, mediální expert a člen RRTV.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud