Piráti a reálpolitika mezi dvěma kameny. Komentář Vratislava Dostála

Dosavadní působení Pirátů ve sněmovně připomíná ze všeho nejvíc sociální experiment. Je to pokus idealistů obstát v drsně pragmatickém terénu. Budiž dopředu řečeno, že vnáší do politiky způsoby, které musí být sympatické každému, kdo ještě definitivně nepodlehl cynismu. Což samozřejmě neznamená, že je toto prostředí postupně nesemele.

Anebo že s nimi musíte ve všem souhlasit. Jejich předseda Ivan Bartoš třeba nemusel chodit na Hrad 28. října, stejně jako si Piráti mohli a měli zachovat rezervovanější pozici při hlasování o volbě předsedy Poslanecké sněmovny. To však neznamená, že bychom je vháněli s komentátorem Zdeňkem Šarapatkou do společného holportu s Babišem. Tak to není, náš ctihodný kolega v tomto punktu Piráty nepochopil, uvažuje v intencích, které jsou včerejší, možná dokonce předvčerejší. Piráti jenom manévrují, tu obratněji, jindy s problémy, kdesi mezi odcházející a nově se formující mocenskou aliancí: vědí totiž moc dobře, že si musí udržet zřetelný distanc nejen od oligarchů, nýbrž také – a stejně zřetelný – i od kmotrů.

Kmenta: Babišovy metody jsou brutální, je kmotr. Křičí na lidi a uzurpuje si moc za každou cenu

sinfin.digital