Počet jaderných zbraní začne nejspíš po 30 letech opět růst. Co to znamená? | info.cz

Články odjinud

Počet jaderných zbraní začne nejspíš po 30 letech opět růst. Co to znamená?

Výzva Vladimira Putina k zásadní modernizaci ruských jaderných zbraní vzbudila ve zbytku světa obavy, že dějiny se opakují a svět se vrací zpět do období Studené války. Ještě větší reakce ovšem vzbudilo vyjádření nastávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v jednom ze svých tweetů vyzval k rozšíření a posílení amerického jaderného arzenálu. 

„Všechny přežijeme a vydržíme déle než ostatní,“ dovysvětlil Trump v následném televizním rozhovoru. Někteří komentáři se ptali, zda se nově zvolený prezident zbláznil, nebo se chce skutečně pustit do závodů v jaderném zbrojení. S odstupem několika dní je zřejmé, že se nezbláznil. Jeho slova totiž zazněla krátce po setkání s některými generály. Není pochyb, že by je nevyřkl, pokud by se takové setkání neuskutečnilo.

Trumpovo vyjádření je totiž zcela v souladu s dlouhodobou politikou Spojených států týkající se jaderných zbraní, přestože jeho forma není šťastná. Nástupce Baracka Obamy každopádně použil ve spojení s jaderným arzenálem slovo „rozšířit“. To nemusí znamenat nic jiného, než odhodlání pokračovat v plánu započatém předchozí administrativou.

Byl to totiž Barack Obama, kdo rozhodl o modernizaci amerických jaderných zbraní. Plán počítá mimo jiné s vývojem nových jaderných řízených střel s plochou dráhou letu a samozřejmě i s modernizací jaderných pum nesených bombardéry, jaderných raket umístěných na ponorkách a interkontinentálních raket. Není bez zajímavosti, že udržovat tyto zbraně v odpovídající kondici stojí americkou státní pokladnu každou dekádu zhruba 300 miliard dolarů a Obama na celý plán modernizace kývnul jen proto, že potřeboval získat pár republikánských hlasů pro schválení nové smlouvy START. Ta paradoxně omezuje počet odpalovacích míst pro jaderné strategické střely USA a Ruska o polovinu, přičemž začala platit v roce 2011.

Američané podle Benjamina Friedmana z think tanku Cato prosazují jaderné odzbrojení a smlouvu o zákazu šíření jaderných zbraní dlouhodobě částečně i proto, že její ustanovení jsou velmi povrchní. USA sice omezily svůj jaderný arzenál od dob největšího napětí během Studené války takřka o 80 procent, ale pokud jde o „kvalitu“ zbraní, je to úplně jiný příběh. Americký jaderný arzenál stále představuje nejvíce odstrašující sílu na světě, právě kvůli své kvalitě. Je úplně jedno, že počet raket je nižší, než byl dejme tomu před 30 lety.

Rusům a také Číňanům prakticky nezbývá nic jiného, než modernizovat a rozšiřovat svůj jaderný arzenál. Extrémně přesné zaměřování a další vymoženosti amerických konvenčních zbraní přináší do hry jednu obrovskou výhodu. Schopnost vyhledat a zničit jaderný arzenál nepřítele konvenčními zbraněmi. Nemluvě o protiraketové obraně, jejíž obdobou se nemůže zatím chlubit nikdo z amerických „protivníků“.

Cílem americké doktríny je stále zničení odpálených jaderných zbraní protivníka, které by umožnilo přežít první úder a zasadit zničující protiútok. Jaderné zbraně Američanů navíc musí být na takové úrovni, aby fungovaly i jako záruka, že nikdo nebude moci zastrašovat jejich partnery v NATO. A to zatím zvládají.

Trump je tak ve velmi pohodlné pozici. Ví, že Rusové sice mají více jaderných střel, ale jejich arzenál není zdaleka na úrovni Spojených států. Pokud bude pokračovat v modernizaci (bezpochyby bude), naváže jen na předchozí administrativu. Nebylo by ale překvapením, pokud by přerušil rozhovory o jaderném odzbrojení. Rusové se nejspíš nebudou chtít pouštět do závodu v jaderném zbrojení, které je nepředstavitelně drahé, když ruská ekonomika není zrovna v nejlepší kondici.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud