Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podpora chráněného trhu práce šetří kapsy nás všech. Je na státu, aby z něj vyhnal podvodníky

Podpora chráněného trhu práce šetří kapsy nás všech. Je na státu, aby z něj vyhnal podvodníky

Ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a Srdcerváčka Hana Potměšilová tvrdí, že hlavní potíž aktuální zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu je v tom, že kontroloři ne zcela pochopili rozdíly mezi chráněným a otevřeným trhem práce. „Bez podpory chráněného trhu práce by desítky tisíc lidí s postižením přišly o jakoukoliv možnost pracovat - a to stát jistě nechce,“ píše v komentáři Potměšilová.

Tolik miliard pryč, a více postižených nemá stejně práci. No to je šlendrián. A to náhradní plnění, to je akorát malá domů pro podvodníky. To si asi řekne po přečtení zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která reagovala na nepoměr mezi subvencemi ministerstva práce a sociálních věcí a počtem zaměstnaných handicapovaných, téměř každý. Jenže problém je jinde.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu o systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením v letech 2010 až 2015. Na tuto podporu vydalo ministerstvo práce v uvedených letech téměř 22,4 miliardy korun a částka v celém období průběžně rostla. Většina peněz, 96 procent, putovala zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. Což kontrolní úřad výrazně kritizuje. Proč?

Hlavně proto, že si neuvědomuje, že chráněný trh práce dává šanci pracovat převážně těm lidem s postižením, kteří by na otevřeném trhu neměli reálnou šanci uspět. Jsou to lidé s mentálním postižením, psychiatrickými diagnózami, kombinovaným postižením. Jsou to lidé, kteří potřebují často pracovat na zkrácené úvazky, čerpají častěji nemocenskou, tudíž je třeba, aby byli zastupitelní. Ale jsou to lidé, kteří chtějí pracovat, a to je nesmírně důležité.

NKÚ konstatuje, že chráněný trh práce podporuje i takzvané náhradní plnění - možnost pro firmy, které nezaměstnávají postižené odebrat si z chráněného trhu práce výrobky a zboží. NKÚ zkontroloval 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu práce a zjistil, že jen 42 procent z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby. Což kritizuje.

Vždy, kdy vyjdou podobné zprávy od různých úřadů, zaráží mne, proč si samy nenalijí čistého vína a neuvedou, jak to funguje u nich. Kolik lidí s postižením zaměstnávají? Jak řeší u nich ono náhradní plnění? Proč odvádějí peníze nás daňových poplatníků jako odvod do státního rozpočtu proto, že lidi s postižením nezaměstnávají, nedávají zakázky subjektům na chráněném trhu práce?

Proti podvodnému náhradnímu plnění, kdy si na úkor dobré práce pro zdravotně postižené mastí kapsy vychytrálci a podvodníci, kteří firmám v náhradním plnění prodají pneumatiky, stravenky, počítače a třeba i kamion (je zjevné, že při vzniku těchto komodit na ně ruka handicapovaných nesáhla), bojuji více než deset let.

Doufám, že letos začne platit evidence náhradního plnění, z níž bude patrné, co si firmy v náhradním plnění objednávají a jaké firmy jim služby a zboží dodávají. Možná to aspoň trochu pomůže.

Domnívám se ale, že by nám „v tom našem tématu“, tedy v zaměstnávání lidí s postižením, kterému se nadační fond věnuje desátým rokem a Srdcerváči pátým rokem, pomohlo i snížení povinného podílu zaměstnávání či zavedení slev na sociálním pojištění pro zdravotně postižené zaměstnance.

Stát by měl motivovat spíše slevami než dotacemi. A protože žijeme v Česku, kde jede hodně věcí na hraně zákona, měl by stát zavést i skutečný a jednoduchý kontrolní mechanismus, který by nenahrával podvodníkům a pomáhal těm, kteří to se zaměstnávaní lidí myslí skutečně vážně.

Kontrolní úřad by měl svou aktivitu zaměřit především na kontrolu oněch podvodníků s náhradním plněním, kteří zdravotně postiženým skutečně práci berou.

Autorka je ředitelkou Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a Srdcerváčka

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744