Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podvod s washingtonskou bažinou dál žije a daří se mu. Komentář exporadce Billa Clintona

Podvod s washingtonskou bažinou dál žije a daří se mu. Komentář exporadce Billa Clintona

Na konci roku 1865, ve dnech po americké občanské válce, vpadla skupina neetických oportunistů z vítězného Severu do chaotické a zničené společnosti poraženého Jihu. Nakupovali levně, prodávali draze a okrádali celé komunity, které se nedokázaly bránit. Říkalo se jim „carpetbaggers“ či šejdíři. Přečtěte si překlad komentáře Lannyho Davise, který původně vyšel na serveru Daily Caller.

Bylo by možné říct, že k něčemu podobnému docházelo i po rozpadu Sovětského svazu, tedy v 90. letech 20. století a na začátku 21. století.  V ekonomickém a právním chaosu a chaosu spojeném s vládnutím v zemích východní a střední Evropy, které se snažily o vytvoření nových společností, vtrhli někteří Američané do zemí bývalé Varšavské smlouvy jako carpetbaggeři 20. století, tvrdili, že mají „vliv“ ve Spojených státech a na Západě a svůj naprosto bezcenný vliv prodávali. Obětem však chvíli trvalo, než si to uvědomily.

„Vysušit močál“ je heslem Donalda Trumpa. Jsou tak označováni washingtonští lobbisté a poradci prodávající vliv ve Washingtonu americkým firmám, často na úkor veřejného zájmu.

Avšak tento jev se samozřejmě neomezuje jen na americké firmy. Ve skutečnosti se témuž odvětví může ještě více dařit v hlavních městech jiných zemí, kde může být obtížnější rozpoznat rozdíl mezi důvěryhodnými a poctivými odborníky se značnými znalostmi a kontakty na politiky a regulátory na jedné straně a nepoctivými podomními obchodníky s neexistujícím vlivem. Stále je lze ještě najít v hlavních městech po celém světě, včetně středoevropských zemí, od Kyjeva přes Budapešť po Prahu a Bukurešť.

Existují nejméně tři znamení, které poradce dopouštějící se podvodu s bažinou prozradí.

Prvním je „podvodný životopis“. Představte si „poradce“ z Washingtonu, který se prokáže působivou vizitkou s adresou na K Street, washingtonské ulici pověstné tím, že tam sídlí známí lobbisté. U jména poradce bude často funkce naznačující, že dotyčný dříve pracoval například na ministerstvu energetiky nebo ministerstvu obrany. Poradce bude často mluvit o vazbách na důležité lidi ve Washingtonu.

Tomuto podvodu se lze často bránit s použitím Googlu. V některých případech, když hledáte webovou stránku tohoto poradce nebo „společnosti“, žádnou nenajdete. Nebo zjistíte, že už nějakou dobu žádná neexistuje. Když pak budete hledat uvedenou kancelář, žádná taková neexistuje. Nebo se jedná o kancelář někoho jiného, kdo o uvedené společnosti nikdy neslyšel. Nebo když washingtonského „poradce“ požádáte o schůzku v jeho kanceláři, dotyčný bude trvat na tom, abyste se místo toho sešli ve vstupní hale hotelu nebo kavárně. Dávejte si pozor, pokud se s něčím podobným skutečně setkáte. Možná vám své služby nabízí podvodník.

Druhým náznakem je taktika „můžu vám ušetřit námahu“. Poradce z Washingtonu, který podle vlastních slov „má styky“, bude temně a v náznacích mluvit o „problémech“, na které může vaše firma ve Washingtonu narazit, s tím, že on umí „věci zařídit“. Pokud uslyšíte něco podobného, nejenže nepodepisujte smlouvu o poradenských službách, ale rovnou rychle zabouchněte dveře. Pokud smlouvu podepíšete, máte před tím, než poradci po nějaké době zaplatíte, právo se ho zeptat: „Co přesně jste udělal, abyste naší firmě pomohl?“ Pokud poradce odmítne odpovědět nebo odmítne poskytnout konkrétní ověřitelné informace, neplaťte a vyhoďte ho nebo dokonce jděte na policii – přestože vás můžou čekat právní problémy (viz níže).

Zní to povědomě? Připomíná to šéfa organizovaného zločinu, který přijde k majiteli obchodu a řekne: „Viděl bych opravdu nerad, aby se policie snažila váš obchod zavřít. Zaplaťte mi a já zařídím, aby vás neotravovali.“ Říká se tomu vydírání. Když jde o podvod s bažinou ve Washingtonu, říká se tomu odměna za poradenské služby.

A nakonec tu máme podvod se soudním sporem, kdy se vymyslí bezdůvodná triviální žaloba, která proti vám bude podána, například u okresního státního soudu. Nezáleží na tom, že jste neamerická firma v Evropě. Pravděpodobně jste podepsali smlouvu, kterou vám „poradce“ předložil a která umožňuje, aby na vás byla podána žaloba ve Spojených státech, a to i u amerického okresního státního soudu. A co je ještě horší, titulek, že vás žaluje americká firma, který se objeví v místních amerických médiích, se nebude po internetu šířit jen ve Spojených státech, přestože zpráva se poprvé objevila na nějaké obskurní webové stránce. Výsledkem mohou být zcela nepravdivé a zkreslené titulky, které se budou přetiskovat a nekonečně opakovat na internetu prostřednictvím Googlu atd.

Jakmile si firma najme dobrého amerického právníka, který na podvod upozorní, a dobrou mediální agenturu, která zpochybní lži na webových stránkách a bude požadovat jejich vymazání, poradce může najednou požádat o mediaci nebo urovnání sporu, samozřejmě za značný finanční obnos. Jak každý ví, peníze za ochranu znamenají jen víc peněz za ochranu. Vést zbytečný soudní spor může být nejlepší způsob, jak podvodníka zatlačit zpět do bažiny.

Vláda Spojených států se nakonec bude muset s těmito podvodníky vypořádat. Amerika musí být otevřená obchodování a partnerství s dobrými firmami z celého světa. Pokud bude podvodným prodejcům dovoleno odírat tyto firmy z jiných zemí, poškodí to v konečném důsledku americké podniky, které přijdou o inovativní výrobky a služby.

Lanny Davis působí jako právní zástupce a právní poradce Czechoslovak Group, soukromé společnosti nabízející služby v oblasti obranného průmyslu, se sídlem v Praze, která si prošla podobnou zkušeností popisovanou výše s „poradcem“, který měl zástupce v Praze a údajné kanceláře a vedení ve Washingtonu D.C. Davis v minulosti působil jako zvláštní poradce prezidenta Billa Clintona v Bílém domě v letech 1996 až 1998 a byl členem pětičlenného výboru prezidenta George W. Bushe pro dohled nad respektováním soukromí a občanských svobod (Privacy and Civil Liberties Oversight Board). 


Názory a stanoviska vyjádřené v tomto komentáři jsou názory a stanoviska autora a neodrážejí oficiální postoj webových stránek The Daily Caller. Jde o překlad původního textu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1