KOMENTÁŘ ONDŘEJE PROKOPA | Přátelé, zítra nás čeká velký den a považuji za důležité to s Vámi sdílet, napsal na facebook náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček, který ve vedení města hájí barvy TOP 09. Tím velkým dnem měl pan Hlaváček na mysli středu, kdy se začal ve sněmovně ve třetím čtení projednávat nový stavební zákon. Náměstek primátora se rozepsal o čtyřech pražských artikulech, které vzešly z pěti velkých měst – kromě Prahy se na nich podílela Ostrava, Brno, Plzeň a Liberec. Čtyři body, které je podle nich nutné vtělit do nového stavebního zákona, si odsouhlasila s velkou pompou i celá pražská rada.
Hned tou první a nejdůležitější artikulí byl požadavek na to, aby si do budoucna mohla města a obce pořizovat územní plány v samostatné působnosti a stát už jim do toho nemluvil. Ale nebyla by to pražská koalice, kdyby z toho zase nebyla tragikomická blamáž. Jenomže tentokrát se posunula z magistrátních vod rovnou do sněmovny. Územní plánování v samostatné působnosti je totiž jedním z nejdůležitějších pozměňovacích návrhů, o kterém budou poslanci hlasovat. A světe div se – návrh tohoto klíčového bodu nepodpořil samotný pražský primátor za Piráty Zdeněk Hřib. V Komoře statutárních měst Svazu měst a obcí hlasoval proti němu.
Jednou pro, podruhé proti…
Těžko říct, jestli primátor nepochopil, o čem vlastně hlasoval tentokrát, nebo onehdá na pražské radě. Vždyť o tom plameně mluvil na tiskové konferenci. Jinak prý hrozí Praze paralýza… Možná se ale jen tentokrát zaposlouchal do tóniny své rodné strany, která velí stavět se a priori proti všemu, co se týká nového stavebního zákona, neb by jeho schválení mohlo být považováno za úspěch vládnoucí strany. Každopádně ostuda je to o to větší, že Hřib patrně pohřbil naději na prosazení požadavku svého náměstka a dalších měst, když ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, z jejíž díly stavební zákon pochází, městům naslouchala.
Převod pořizování územních plánů do kompetence měst a obcí považovala ministryně principiálně za win –win strategii: povolování staveb, což je spíše technicistní proces, ve kterém by měl stavebník mít právo stavět, pokud splní všechny zákonné požadavky, přejde pod stát a města si budou moci plně prosazovat své zájmy právě v územním plánování. A ministryně byla ochotná nesestřelit pozměňovací návrh velkých měst i přesto, že byl ušit opravdu horkou jehlou, měl řadu dost velkých nedostatků a stavěly se proti němu resorty. Jenomže teď po ministryni asi těžko může někdo chtít, aby bojovala za pět velkých měst (navíc malé obce tuto změnu nechtějí), když sám primátor toho největšího hlasuje proti, že…
Budeme stavět v intravilánu vytyčeném v roce 1966?
Tohle ale není jediný pirátský lapsus. Jak si má občan vysvětlit požadavek Pirátů na to, aby poslanci nový stavební zákon neschválili, když ten jediný může zabránit tomu, aby se Praha na sklonku příštího roku neocitla bez platného územního plánu? To snad ani nejde, když si to nedokáže vysvětlit politik z městské části zvyklý už na ledacos. Strana, která má primátora největšího města, jde tentokrát bez skrupulí proti jeho zájmům. Nový stavební zákon počítá totiž s výjimkou pro Prahu a další obce a města, která nestihla přijmout nový územní plán. Ty současné skončí podle platné legislativy s příštím rokem.
Není to trochu paradox? Ministryně za ANO nechce dopustit, aby k tomuhle došlo, Praha má proto s novým zákonem získat čas do roku 2025. Neměl by tedy její primátor sklapnut podpatek, zabojovat za své město a vysvětlit svým spolustraníkům, že za něj ministerstvo tahá horký brambor z ohně? Asi je ale pro Hřiba důležitější bojovat za holuba hřivnáče, který možná hnízdí na stromě na nábřeží, postovat vejce od slepic z bezklecových chovů pro školáky nebo se svézt na vrbětické kauze požadavkem na návrat kousku pozemku od ruské ambasády.
Pojďme si ale na rovinu říct to, o čem primátor Hřib mlčí. Jako by už tak nebyl průšvih, že Praha pracuje na novém územním plánu od roku 2013 a pokud ho vůbec schválí, tak nejdřív někdy v průběhu roku 2023. Kdyby nový zákon neprodloužil platnost současného plánu, bude se moci v Praze stavět už jen v intravilánu stanoveném v roce 1966. Co by to znamenalo? Třeba že právě u nás na Praze 11 už nepostavíme ani rodinný domek. A podobně na tom budou další okrajové městské části.
Takže milý pane primátore, jestli něco hrozí stavební paralýzou, tak rozhodně ne přijetí nového stavebního zákona, ale jeho nepřijetí. Pokud tomu nerozumíte, zeptejte se svého náměstka pro územní rozvoj, vykašlete se už na stranickou doktrínu a hajte to, proč vás lidé volili – zájmy svého města!
Autor je zastupitelem hlavního města Prahy a Prahy 11 za hnutí ANO.
