Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Politici tvrdí, že základem státu je rodinná politika a... Pak se rozvedou. Teď k tomu míří Sobotka

Politici tvrdí, že základem státu je rodinná politika a... Pak se rozvedou. Teď k tomu míří Sobotka

Všechny politické strany a prakticky všichni politici bez výjimky neustále opakují, že pro stát je základem správná rodinná politika. Najdeme to v programech stran, slyšíme to v předvolebních kampaních. Samotná realita je ale u politiků jiná. Klasická rodina pro mnohé z nich až tolik neznamená, svým možným voličům lžou. Posledním příkladem je premiér Bohuslav Sobotka, který se rozešel s manželkou, není v tom ale sám.

Když se podíváme na české premiéry v posledních desetiletích, tak se zdá, že toto povolání je pro jejich rodiny skutečnou katastrofou.

V přímém přenosu se v době své politické kariéry rozváděl Mirek Topolánek i Jiří Paroubek (ten se už mezitím stihl rozejít i s druhou manželkou). Milenecký vztah premiéra Petra Nečase s vrchní ředitelkou Sekce kabinetu předsedy vlády Janou Nagyovou dokonce vedl k neslavnému pádu českého kabinetu.

Podruhé ženatí byli i někdejší premiéři Miloš Zeman, Stanislav Gross a Jan Fischer.

Nezdálo se, že podobný osud stihne i Sobotku, protože jeho manželka vystupovala na veřejnosti jen výjimečně a vlastně nikdy nic neříkala. Vztah byl pro veřejnost zastřen tajemstvím a nebylo možné vysledovat, co se děje. Ostatně je to věc těchto dvou lidí, do toho nepřísluší nikomu vrtat.

Celý komentář si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1