Pražákům, těm je hej. Volby se ale vyhrávají už dávno jinde

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Avizovaná kandidatura Michaela Kocába na prezidenta je vhodnou příležitostí k zamyšlení se nad tím, kdo by typologicky mohl nahradit Miloše Zemana na Hradě a kudy vede cesta k vítězství ve dvoukolové přímé volbě. Možná je k podobné úvaze vhodná doba také s ohledem na to, že druhý mandát Miloše Zemana vyprší 8. března 2023. I proto by se měli všichni klíčoví aktéři příští prezidentskou volbou začít zabývat.

„Všechno směřuje k tomu, že se rozhodnu kandidovat. Vlastně již jsem skoro rozhodnutý. V podstatě jen čekám, zda se neobjeví jiný kandidát, kterému bych důvěřoval a měl by větší podporu občanů. Hlavně, aby to zase nebyl nějaký bývalý komunista. To už bych nevydýchal.“ Tak odpověděl Michael Kocáb na otázku redaktora serveru iDnes.cz ohledně jeho případné kandidatury na Hrad. Ta odpověď není zase tak překvapivá, a byť se řadím mezi příznivce zakladatele legendárního Pražského výběru, kterému se sem navíc v roce 1991 u příležitosti odsunu sovětských vojsk podařilo dostat fenomenálního Franka Zappu, musím o jeho ambicích zapochybovat.

Pojďme se nad tím se vší vážností zamyslet. Michaela Kocába si budou kromě muziky lidé navždy spojovat s bezprostředním okolím Václava Havla. Zrovna tak mu bude připomínáno jeho kontroverzní angažmá v kupónové privatizaci, anebo jeho několik politických návratů. Kocáb byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra, posléze byl kooptován do Federálního shromáždění, následně svůj post obhájil ve volbách v roce 1990. Na mandát poslance rezignoval ihned poté, co tehdejší Československo opustil poslední sovětský voják. Následně působil jako jeden z mnoha poradců Václava Havla na Hradě.

sinfin.digital