Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předčasné volby? Vydělal by na nich jen a jen Babiš. Komentář Vratislava Dostála

Předčasné volby? Vydělal by na nich jen a jen Babiš. Komentář Vratislava Dostála

Většina aktérů předčasné volby jako řešení aktuální politické krize zatím odmítá. Tvrdí přitom, že by oproti stávající situaci prakticky nezměnily rozložení sil ve sněmovně, tudíž by předseda nejsilnější formace Andrej Babiš čelil podobným problémům, jako nyní. Faktem je, že podpora jednotlivých politických subjektů – aspoň pokud můžeme věřit sociologickým šetřením – nevykazuje nikterak zásadní dynamiku, na druhou stranu ale stále platí, že pokud malé středopravé strany nepřistoupí ke strategickému tahu v podobě nějaké formy spolupráce, některá či některé z nich se už příště do dolní komory dostat nemusí. Vydělal by na tom jen Andrej Babiš.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) byly od loňského prosince do letošního dubna pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk poslaneckých křesel aspoň jeden měsíc tři formace: KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Lidovci jsou sice podle aktuálního volebního modelu nad pěti procenty, avšak třeba v únoru byly pod pěti procenty všechny tři formace zároveň. Nyní přitom disponují třiadvaceti mandáty, a pokud by shodou okolností v případných předčasných volbách propadly, většinu z nich by schlamstlo hnutí ANO.

Český volební systém do sněmovny je totiž v přepočtu hlasů na mandáty nespravedlivý v tom smyslu, že nahrává silnějším a poškozuje slabší. Hranicí je zisk okolo dvanácti procent hlasů. Pro ilustraci: hnutí ANO v loňských volbách obdrželo necelých třicet procent hlasů, avšak disponuje 78 mandáty ve dvou set členné sněmovně. Což je 39 procent mandátů. A jenom souhra šťastných okolností zapříčinila, že ANO nezískalo mandátů ještě víc. Stačilo, aby se jedna ze tří stran, která skončila těsně nad pěti procenty, do sněmovny nedostala, a z propadlých hlasů by profitovalo právě hnutí ANO.

Starosty a nezávislé volilo loni na podzim 5,18 procent voličů, což pro ně po přepočtu hlasů na mandáty znamenalo zisk šesti křesel v dolní komoře, tedy jen 3,5 procenta mandátů. Podobně je na tom TOP 09 a lidovci. Ve světle těchto čísel je jenom dobře, že případné rozpuštění sněmovny Piráti podmiňují změnou volebních pravidel právě v tom smyslu, aby byla spravedlivější. A měli by s k nim přidat i ostatní subjekty. Není to totiž v zájmu – jak se mnohdy tvrdí – pouze malých stran, ale především v zájmu kvality demokracie. Klíčovou funkcí proporčního volebního systému je zrcadlení rozličných názorů ve společnosti na půdě sněmovny, a pokud možno spravedlivě.

Zpět ale k případnému výsledku předčasných voleb. Na první pohled zaujme, že ani jedna z opozičních formací nedokáže těžit z neschopnosti Andreje Babiše sestavit vládu s důvěrou. Na druhou stranu lze říct, že ač se premiér v demisi snaží zalíbit kdekomu, ani jeho hnutí na tom nikterak výrazně neprofituje. Ba naopak: z aktuálních čísel CVVM dokonce vyplývá, že je to právě hnutí ANO, kdo od prosince nejvíc ztratil. Zatímco tehdy mu volební model přisuzoval přes pětatřicet procent hlasů, nyní je pod třiceti. Pro úplnost je ale třeba dodat, že ve srovnání s volebním výsledkem je nyní hnutí ANO na svých číslech.

Na druhém a třetím místě se dlouhodobě pohybují občanští demokraté a Piráti. Mírně nahoru jde podle CVVM aktuálně druhá ODS se 13,5 procenty hlasů, třetí Piráty by podle dubnového volebního modelu volilo 12,5 procent voličů. ODS přitom ve volbách brala 11,32 procent hlasů, Piráti 10,79. Za nimi se pohybují podle CVVM sociální demokraté s 11,5 procenty a komunisté s procenty deseti. Teprve šestá je SPD ze 7,5 procenty a sedmí jsou lidovci s 6,5 procenty. Ve srovnání s volebním výsledkem je na tom z těchto stran nejlépe ČSSD, nejhůře SPD Tomia Okamury.

Politický terén lze – aspoň analyticky – popsat na pozadí několika základních konfliktních linií. Pokud bychom se orientovaly podle klasické pravolevé osy, zaujme, jak špatně je na tom v součtu pořád levice, tedy ČSSD a KSČM. Stále tak platí teze, že Babiš, a to i ve vládě, oslovuje především segmenty tradičních nalevo situovaných stran. Navzdory tomu se ale pravici nedaří expandovat. Pokud Babiš v roce 2013 z části přetáhnul voliče ODS nebo TOP 09, nyní je zjevné, že se velká část z nich sice od Babiše odklání, avšak nemusí to nutně znamenat, že se vrací k původním stranám.

Pro pochopení politické dynamiky si totiž s pravolevým štěpením už právě od voleb 2013 nevystačíme. Je potřeba zohlednit osu tradiční politické strany vs. protestní, populistické či antisystémové formace. Zatímco pilíře polistopadové politiky, tedy ODS, KDU-ČSL a ČSSD (TOP 09 a STAN jsou pod pěti procenty, jejich voliči by tudíž nebyli hypoteticky zastoupeni ve sněmovně), by podle volebního modelu CVVM volilo v součtu 31,5 procent voličů, hnutí ANO, Piráty, komunisty a SPD téměř šedesát procent. Právě tento moment potvrzuje, že je polistopadové politické uspořádání na konci s dechem.

A je to také moment, pokud bychom se měli vrátit na začátek článku, se kterým souvisí vznik jakékoli příští vlády. Pokud budou totiž i nadále tradiční politické formace ztrácet na úkor nových, mnohdy populistických či extremistických hnutí, je jenom otázka času, kdy spolu tyto subjekty vytvoří legitimní většinovou vládu. A pokud jsme v úvodu napsali, že může po případných předčasných volbách propadnout podstatně víc hlasů než loni, sluší se doplnit, že by za takové konstelace většinu ve sněmovně mohla Babišovi zaručit aliance jenom s KSČM, anebo dokonce jenom s Okamurou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1