Jak neshořet v rychle se měnícím světě? Vítězná sázka je na osobní motivaci a nulovou ideologii, vláda musí rétorické cvičení převrátit v realitu

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Svět se mění. Je to neodvratné a síly, které za tím stojí, jsou mohutnější než kdy dřív. Pro malou zemi to na první poslech zní jako špatná zpráva. Ale může to být právě naopak!

Technologie sice čím dál víc globalizují podmínky nutné k úspěchu, ale také čím dál víc lokalizují vytváření předpokladů potřebných k jejich splnění. Zvítězí ten, kdo lépe využije svůj individuální potenciál.

Rozvoj technologií v několika minulých desetiletích krutě rozděloval národy na vítěze a poražené do značné míry podle toho, jak velký kapitál dokázaly aktivizovat k jejich rozvoji. V takovém závodě jsme neměli moc šancí, sotva jsme mohli například rozvinout výrobu vlastních špičkových čipů. Ne, že by už „hrubá síla“ peněz nebyla důležitá. Otevírá se ale nepřeberné množství příležitostí i pro ty, kdo nevládnou miliardami dolarů, ale mají nápady, myslí inovativně, rozumějí trendům a umějí využít komparativních výhod.


Technologie budoucnosti představujeme v podcastové sérii Technology Talk. Poslouchejte první díl.

TECH TALK — TOP 10 technologií budoucnosti


Jako příklad uveďme herní průmysl, symbol českého globálního úspěchu. Naše startupy začínaly s minimálními financemi a nemohly počítat s tím, že si po prvním úspěchu kapitál opatří na domácím akciovém trhu. Boom to přesto nezastavilo. Jedinými omezeními se staly nevelký rezervovár dostupných mozků, silná byrokracie a slabý podnikatelský ekosystém. Tohle všechno je ale řešitelné, a to našimi vlastními silami. Za předpokladu vysoce profesionálního přístupu politiků, vzdělávacích institucí i byznysmenů…

Věčný slib

Nikdo netvrdí, že je to snadné. Vlády se u nás už dvacet let zaklínají tím, že vzdělání, výzkum a inovace jsou naprostou prioritou, volají po odstraňování úřednické šikany a vylepšování podnikatelského prostředí, ale jde tak trochu o povinnou mantru, v praxi se mění pramálo. Nefunguje ani spolupráce průmyslníků a vědců, která by vedla k přenosu poznatků do praxe a produkci nových finálních výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Zato k nám stát nalákal investičními pobídkami nadnárodní korporace s lacinými montovnami.

Dalším problémem je český kapitálový trh, který slouží spíše jako výkladní skříň pár velkých společností, než jako účinný nástroj podpory nově vznikajících inovačních firem. I zde má stát velký rest. Stejně tak za celou dobu nedokázal vytvořit efektivní fond rizikových investic, což je pro Česko v podstatě nutnost, protože na ryze privátní instituce tohoto typu je u nás zatím málo domácího kapitálu. A dosud nepřijal euro, jež by rozvíjejícím se firmám usnadnilo přístup k levným úvěrům.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč zaostáváme?
  • Kudy do čela pelotonu?
  • A čím je odstaršující čínský příklad?
sinfin.digital