KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová se tváří, že se těší na pokračování v kabinetu. Nevěřím jim to. Nikdo nemůže chtít vládnout po nich, ani oni sami ne. Přivedli zemi do stavu klinické smrti, zůstanou po nich vyrabované veřejné finance, zkolabovaná státní správa, zbídačení soukromí podnikatelé a totální rozklad důvěry. Příští vláda musí republiku doslova resuscitovat, a to rychle.
Pamatuji si, jaké úsilí stálo dát po volbách v roce 2006 zemi do pořádku po osmi letech vládnutí sociálních demokratů. Nicméně tuto nesnadnou práci naprosto nelze porovnat s obřím úkolem, který čeká nový kabinet nyní. Tehdy stačilo „jen“ dát dohromady veřejné finance, ulevit podnikatelům s daněmi a byrokracií, odstranit z úřadů neefektivní nános levicové ideologie. Zadlužení nebylo až tak fatální, firmy neprošly likvidačním útlakem a základ veřejné správy pořád fungoval díky tomu, že v ní stále působili dlouholetí profíci.
Zkrátka tenkrát šlo o standardní operaci střídání vlád – levice po sobě nechá „vyjedený“ stát a pravice se postará o to, aby se lednička zase naplnila. Tentokrát půjde o záchrannou misi, už nepostačí ekonomice uvolnit plíce, aby se nadechla sama. Ke slovu přijdou nucená ventilace, kapačky a intenzivní léčba. Žádné laissez faire, ale cílené, prozíravé a masivní vládní zásahy. Spíše než „neviditelnou rukou trhu“ bychom se měli inspirovat sociálně tržním hospodářstvím Ludwiga Erharda, který obnovil válkou zničené Německo.
Základem německého ekonomického zázraku je efektivní mix svobody a solidarity, důrazu na soukromé podnikání a na stát v roli tvůrce a strážce pravidel. Tři původní principy prosazované spolkovým kancléřem Konradem Adenauerem a ministrem hospodářství a jeho pozdějším nástupcem Ludwigem Erhardem platí i pro nás. Potřebujeme posílit vládou stráženou konkurenci, nastolit měnovou i rozpočtovou stabilitu a zaručit sociální smír a udržitelný penzijní systém. K nim přidejme čtvrtý pilíř: modernizaci a inovace.
Erhard budoval antimonopolní úřad a psal zákony na ochranu hospodářské soutěže proto, aby chránil tržní svobodu před velkými žraloky, kteří zneužívají svého postavení k ničení konkurence a v důsledku omezují blahobyt a práva spotřebitelů. U nás dochází k něčemu horšímu. Sám stát aktivně podporuje a dotuje velké korporace na úkor malých a středních firem a živnostníků a fatálně tak křiví trh, plýtvá stovkami miliard a ničí konkurenceschopnost. Zde musí nová vláda oproti té Babišově otočit o sto osmdesát stupňů.
