Program by blok ODS, lidovců a TOP 09 měl. Teď ještě mít jasno o příští vládě

KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Trojka ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se hladce shodla na obecném základu společného programu. To je jasná odpověď škarohlídům, kteří říkali, že půjde o „slepenec“. Nejde. Navíc publikované teze jsou kompatibilní s těmi, jež přijala liberálnější dvojice Piráti-STAN. K úspěchu teď chybí vlastně jediné: aby měli voliči obou bloků jistotu, že hlasují pro jejich společnou vládu, a ne pro koalici s ANO.

Politiku zdaleka nelze redukovat na „umění možného“. To platí, když už jste u moci a potřebujete něco dohodnout. Vy se ale k vládě napřed musíte dostat – a zde daleko více záleží na symbolech, na tom, nakolik vám lidé věří a zda se s vámi dokáží elementárně ztotožnit. Pak vám i mnohé tolerují. Neodpustí vám však, když je fatálně zklamete.

Někdo by mohl namítnout: a co Andrej Babiš? Jak to, že dávno neztratil většinu příznivců, když neustále otáčí a člověk si u něj nikdy není jistý tím, co právě platí a zda to bude platit i zítra? Odpověď je ovšem jednoduchá. Étos lídra ANO není založen na věrnosti idejím ani na jasném vymezení se v politickém spektru. Svoji pozici si vybudoval jako predátor ničící „staré“ strany. K tomu přidal falešné zdání ekonomické erudice a později auru indiánského šamana jménem “Ten co vám zajistí štědré penze”.

Ať dělá Babiš sebevětší kotrmelce, svých identifikačních znaků se nevzdává. Přičemž co se týká nenávisti k tradičním demokratickým stranám, tak ta ani není hraná, je pravá a velmi silná. Proto je v této roli věrohodný a stále přitažlivý pro ty voliče, jimž „Havlova republika“ nepřirostla k srdci a kteří berou listopad 1989 jako křivdu a svou prohru. Toto by mělo být jasným varováním pro každého demokrata, který by koketoval s možností, že uzavře nějaký výhodný deal s ANO. Neuzavře, dokud v něm bude mít Babiš vliv.

Nedovedu si představit, že Minář osloví venkov a voliče ANO. Je to reality show, říká Holec

Ať už by – nyní už identifikovaný – majitel Agrofertu slíbil cokoli, vždy by šel demokratům po krku. Nic jiného ani dělat nemůže. Stejně jako žralok musí plavat neustále vpřed, musí Andrej Babiš tepat „zlořády“ tradičních stran, jinak z něj nic nezbude. Ve společné vládě (byť by v ní sám neseděl) by neustále musel svým voličům dávat najevo, že je „mravně lepší“ a koaliční dohodu uzavřel proto, aby si „pohlídal boj s korupcí”. Nevím, jak mu to někdo může věřit, ale zjevně je takových stále dost…

Na tomto základě se Babiš snažil vlichotit Pirátům a postavit jakési spojenectví „nových čistých“ proti „starým zkorumpovaným“. Když mu došlo, že narozdíl od něj to korzáři myslí s transparentní politikou vážně, stali se nepřáteli. Čekejme, že v příštích deseti měsících bude jedním z hlavních motivů jeho propagandy snaha vykreslit Pirátskou stranu coby nebezpečnou „neomarxistickou“ sílu, která se snaží rozvrátit společnost a ekonomiku, a proto se naprosto nehodí za koaličního partnera konzervativnější ODS.

Zde se ukazuje, jak důležité je spojenectví Pirátů se STAN. Nejen že tím při přepočtu na mandáty získají větší sílu než samostatně. Jde rovněž o důležitý symbol. Stranu, která se bez problémů propojí se starosty řady venkovských obcí, které je už z principu těžké podezírat z radikalismu v jakémkoli směru, je daleko nesnadnější vylíčit jako revoluční bojůvku. Ne že by jisté rysy pirátské politiky nebyly pro konzervativce znepokojivé, ale je snazší domluvit se s někým, kdo má nějaké zásady, než s bezzásadovým oportunistou.

Přijaté teze konzervativního a liberálního bloku svědčí o velkých ideových průnicích. Oba sázejí na EU, na vzdělání, inovace, podporu podnikání, ekologii, právní stát, svobodu. Problém se rýsuje u daní, kde se shodnou skoro na všem, včetně zvyšování slev na dani a zjednodušení systému – ovšem kromě „rušení daňových výjimek“, což je eufemistický výraz pro pirátskou snahu zdanit prodej firem. Nicméně tohle není nepřekonatelné, vznikaly u nás i koalice s daleko většími rozpory.

Ono strašení, jaký se na nás chystá strašlivý kočkopes, nemá reálný základ. Ve skutečnosti je i samotné ANO daleko širší koalicí lidí s názory od prava doleva, od konzervatismu k liberalismu, od eurooptimistů k euroskeptikům a mnohých z nich s minulostí z dalších politických stran celého spektra. Pohromadě ho drží jen silný vůdce a touha po moci a penězích. Oproti tomu má všech pět stran proponované konzervativně-liberální koalice solidní shodný ideový základ, na kterém lze stavět. A rovněž společný étos: zbavit zemi zemanismu-babišismu.

Hazard s energetikou je zločin na příští generaci. Budeme mít po roce 2038 čím svítit?

Ano, symboly jsou v politice opravdu důležité. Kontury možné příští koalice se formovaly na Letné, kde mnozí možná s překvapením zjistili, že není nějaký nepřekonatelný rozdíl mezi voličem ODS a Pirátů. A že nyní je hlavně třeba znovu vybojovat svobodu proti silám totalitní minulosti, které se vrátily k moci. Přičemž Babiš to svým soupeřům náramně zjednodušil. Po přehrávaném patosu, s jakým neustále opakuje, že zachránil zemi před „zkorumpovanými“ tradičními stranami, zní i patetické slogany o svobodě civilně.

Mnozí prostě sami cítí, aniž by jim to politici museli říkat, či snad dokonce vnucovat, že je skutečně ohrožen polistopadový vývoj. A hledají sílu, která Českou republiku vrátí na trajektorii, po níž se s různými peripetiemi, leč zdánlivě neotřesitelně, pohybovala po dvacet let. Po cestě, která přes různé záhyby vede vzhůru k větší svobodě, spravedlnosti, prosperitě. Nyní tuto úzkou a klikatou stezku vedoucí nahoru zatarasily dva balvany a chtějí nás zahnat zpět do bažinatého údolí…

Není nic špatného na tom jasně říci, že úkolem demokratů je ony šutry rozbít. Není pravda, že Antibabiš nefunguje. Jen prostě staré strany ztratily důvěru lidí a těžce ji získávaly zpět. Pirátům se tvrdý postup vůči Babišovu střetu zájmů vyplácí. Dlouho také voličům trvalo, než si uvědomili, co vše je v sázce. Mysleli si, že nejvážnějšími problémy Česka jsou korupce, případně ekonomická krize. Nevěřili, že může být ohrožen přímo polistopadový vývoj a jeho základy.

Nebýt tohoto závazku obnovit v České republice vládu svobody, práva a demokracie, který získal podobu neodvolatelného slibu voličům, mohla by ODS klidně mít blíž k ANO bez Babiše ve vládě než k vládnutí s pirátem Bartošem. Zvláště, když v prvním případě by nejspíš měla premiéra, zatímco v tom druhém to zdaleka není jisté. Pragmaticky vzato by to měla v takovém kabinetu snazší. Jenomže, symbolicky by tím opět selhala a stejně jako v roce 1998 dala přednost vychytralosti před moudrým státnickým rozhodnutím.

Jak jsem již psal, Pirátům můžu jako konzervativec vyčítat mnohé. Ale nemohu jim upřít jedno: Přirozeně a legitimně reprezentují onu novou generaci, která musí dle Ronalda Reagana vždy znovu a znovu svádět boj o svobodu, aby nezahynula. Jejich svět je poněkud jiný než můj, ale vyrůstá ze stejných kořenů humanity, práva a rozumu. Což jsou snad hodnoty, které s liberály sdílíme. O zbytku se můžeme pohádat v hospodě, ale bez této triády nebudeme mít kde se přít, protože budova naší civilizace se zřítí.

Bezpráví, zloba a štvaní emocí, to jsou „hodnoty“, které šíří „zemanovsko-babišovský režim“. Bez dobré vůle, rovnosti před zákonem a otevřené mysli nemůže být společnost dobrá. Deklarovat jako cíl snahu porazit takový systém, to není negativismus, ale silné pozitivní poselství. Základní respekt k důstojnosti každého člověka, ochrana menšiny a práv a svobod jedince, ochota naslouchat druhým a vést věcnou debatu, to vše Zeman s Babišem pošlapávají a ničí. Musejí pryč z veřejného prostoru a s nimi i jejich dědictví.

Za takto nastavených mantinelů je vpostatě nemožné se z opoziční „pětky“ trhnout. Kdyby to občanští demokraté zkusili, nahnali by tím hlasy Pirátům se STAN. A KDU-ČSL s TOP 09 by mohly zvažovat, zda raději neutvoří dvojkoalici, než riskovat podezření, že jsou Babišovými bílými koni.

Ono opravdu nejde o Andreje Babiše. Toho ostatně vyřadí z vládní politiky dotační pravidla EU a zákony o střetu zájmů a identifikaci skutečných vlastníků. Konstruktérem režimu „2. polistopadové republiky“ je však Miloš Zeman. Nová většina, v níž nebude ANO, by ho mohla zbavit úřadu dle čl. 66 Ústavy z důvodu, že není schopen vykonávat funkci prezidenta. Tím by zmizel onen balvan bránící našemu pochodu vpřed. A i cesta může být cíl…

SDÍLET
sinfin.digital