Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průměrná mzda 30 tisíc? Vypadá to krásně, ale skutečnost bombastická není. Komentář J. Štefka

Průměrná mzda 30 tisíc? Vypadá to krásně, ale skutečnost bombastická není. Komentář J. Štefka

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 8,6 procenta na 30 265 korun. „Průměrný“ Čech si tak podle údajů Českého statistického úřadu přilepšil o 2385 korun. Po odečtení inflace se dokonce jednalo o nejvyšší růst reálných mezd za posledních patnáct let. Na první pohled a navenek čísla vypadají skvěle. Ale při pohledu pod povrch to až takové terno není.

Přesto na úvod budiž řečeno, že je velice dobře, že takto – alespoň dle pohledu makrostatistiky - rostou Čechům výdělky a že čísla o absolutním přírůstku už nejsou jen pomyslným plivnutím do čepice, jak tomu bylo ještě před několika málo lety. České ekonomice a firmám se daří, tak je správné, že to pociťují i obyčejní lidé. Nebo alespoň někteří.

Pod zářným povrchem je ale skryto hned několik boláků. O nich se moc nemluví, ale v rámci korektní debaty je potřeba na ně poukázat, protože v jejich stínu už údaje o růstu platů vypadají přece jen trošku jinak.

Češi berou stále jen asi třetinu toho, co Rakušané nebo Němci

Začněme tradičními evergreeny. I přes skokový růst platí, že plné dvě třetiny Čechů na průměrný plat nedosáhnou. Mnohem realističtější ukazatel – totiž medián – mluví o podstatně nižší cifře 25 674 korun. V Česku stále existují firmy, které nepřidávaly či nepřidávají vůbec nebo jen málo. Jistě, mohou k tomu mít i řadu objektivních důvodů. Ale zkrátka přidají málo nebo nepřidají nic. Tisíce lidí pracujících na venkově nebo v příhraničních oblastech, kde není vzácnost pracovat za 13 nebo 15 tisíc korun ve směnných provozech, o tom vědí svoje.

České platy silně pokulhávají za úrovní výdělků na západ od českých hranic. Češi mají stále zhruba čtvrtinu až třetinu toho, co berou Rakušané nebo Němci. Na takto rozevřených nůžkách se přitom za poslední léta nezměnilo vůbec nic. Majitelé firem přitom mohou dokládat, jak moc přidávají, ale jejich kolegové na západě ze svého měšce vydávají ještě více. To jen na okraj. Ale je potřebné, abychom věděli, na čem jsme.

Zvyšování průměru zespodu

Na růstu platů měl silný podíl stát. Jednak od listopadu loňského a začátku letošního roku výrazně zvýšil platy vybraným státním zaměstnancům. Od 1. ledna rovněž zvedl minimální mzdu. Ačkoliv u ní se jednalo „jen“ o 1200 korun (z 11 000 na 12 200 korun), automaticky tím došlo k růstu zaručených výdělků u profesí v dalších sedmi skupinách a v nich se už jednalo u sumy mnohem vyšší. Například ve třetí skupině, do níž spadají číšníci v restauracích, vzrostly tyto zaručené mzdy z 13 400 na 14 900 korun. V osmé skupině se pak vyšplhal minimální výdělek z 22 tisíc na 24 400 korun.

Při pohledu na mapu s procentuálním růstem výdělků je pak patrné, že nejrychleji rostly platy v Karlovarském a Ústeckém kraji či na Vysočině, tedy tam, kde platy v rámci celé země patří k těm nižším. Naopak v Praze nebo středních Čechách (kde jsou platy nejvyšší) nejpomaleji. Lze to vysvětlit tím, že v řadě regionů byl tak vysoký procentuální růst platů šponován právě zespodu, tedy díky růstu minimální a zaručené mzdy. Jinými slovy, firmy k velké části přídavku byly dohnány zákonem a nařízením vlády.

Až se ekonomika zapotácí

Za růstem platů stojí především dobrá ekonomická kondice země a nedostatek lidí na pracovním trhu. Vše nasvědčuje, že tyto konstanty ještě nějakou dobu potrvají, a proto bude růst platů ještě pokračovat. A to je dobře. Lidé by však měli mít na paměti, že jejich líbivější výplatní pásky nejsou ve většině případů (samozřejmě čest výjimkám) dány tím, že by jejich šéfové byli takoví lidumilové.

Ne, oni musí přidávat, aby si zaměstnance udrželi, protože nyní za ně náhradu nenajdou. Až se ekonomika zakývá a klesne, reakce bude rychlá. Lidem začnou chodit výpovědi a s růstem mezd bude konec.

Další komentáře autora na webu Reflex.cz >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1