KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Před krajskými volbami ze sebe demonstrační profík Mikuláš Minář udělal bývalého šéfa chvilkařů a dalšího lídra opozice. On sám sice od té doby ke svým politickým plánům mnoho neřekl, celkem jasně ale za něj promluvily krajské volby. Ty zaprvé i do krajů poslaly Piráty, kteří si říkají opozice k opozici. A zadruhé ukázaly, že nepirátská opozice musí slepit úplně všechno, aby čelila jednotné síle ANO. Minářovu „pomocnou“ gerilu proto úplně nepotřebuje.
Začněme Piráty. Ti v krajských volbách potvrdili, že jsou po ANO druhým nejsilnějším protestním hnutím rozkročeným zprava doleva, které vyrostlo na rozkladu tradičních stran. Jen místo tradiční levice, z níž udělal téměř zbytečné strany premiér a šéf ANO Andrej Babiš, spíš ničí tradiční pravici. Právě s ní teď ale Piráti v mnohých krajích skládají „antibabišovské“ koalice. Povolební realitu sice barví na růžovo společné vyšachování ANO, být ale ODS, TOP 09, STAN či lidovci, tak zatím radši slavím jen burčákem, který do Lidového domu přinesl na povolební smuteční hostinu Michal Hašek.
Právě tři posledně jmenované strany totiž v Praze už téměř dva roky zažívají, co to je být na jedné lodi s Piráty. V podstatě to znamená, že jste permanentně přes palubu a dokola vyhlašujete „dohodovací řízení“. I Piráti totiž v tomhle vládnou magickou silou ANO, která je v nefunkční koalici posiluje, zatímco zbylé strany ničí. Nyní oslavované „antibabišovské“ koalice proto můžou přinést velké opoziční vystřízlivění. Piráti obvykle přícházejí na místo činu, aby tam nezůstal kámen na kameni.
