Půr: EU bude po volbách pestřejší. Hlas dostanou i ti, které přehlížela

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Po uplynulých volbách do Evropského parlamentu je několik jistot minulostí. Ztráta parlamentní většiny pro koalici lidovců a socialistů není překvapení, stejně tak nejsou překvapující zisky některých populistických stran. U mnohých tato situace vyvolává obavy, ale existuje několik ukazatelů, že výsledek je poměrně pozitivní. 

Prvním je vysoká volební účast, nejvyšší za několik desítek let. Ukazuje, že se k volbám podařilo přitáhnout i lidi, které Evropská unie dosud nezajímala. Jejich hlasy získaly především antisystémové či populistické strany. Znamená to, že jejich voliči už nechtějí, aby v Evropském parlamentu rozhodovali lidé, které nevolili. To bylo dost často možné díky nízké účasti, z níž těžily tradiční strany.

Zatímco v Česku máme tuto politickou výměnu prakticky za sebou, v Evropě je teď jasně vidět také. Zejména pak na socialistech, kteří prožívají skutečně nepovedené volby a jejich vyhlídky jsou po dnešku hodně černé. Levice ovšem nemizí. Z úpadku socialistů těží „zelené“ strany, které jsou často více nalevo než původní socialisté, kteří se už stali zavedenou součástí unijního establishmentu. Se zelenými budeme nepochybně svědky vyhrocení boje proti klimatickým změnám. Proti nim bude stát Le Penová, Salvini či zástupci Afd, kteří logicky zastupují voliče, na něž opatření přijatá v souvislosti s klimatickou změnou dopadnou nejvíce, třeba dražší elektřinou.

Pozitivní je, že jejich hlas nebude v této debatě, která bude pro budoucí podobu EU zásadní, chybět. Jsou to právě zástupci těchto stran, kteří se mohli dosud vymlouvat na svoji neúčast v unijních strukturách a shazovat vinu na „zlou“ EU. Ve chvíli, kdy začnete brát tučný plat europoslance, stáváte se tak trochu „spolupachatelem“ a své kroky před voliči budete muset hájit jinak a chytřeji.

Nesmíme ovšem zapomenout ani na liberální frakci ALDE, která je jedním z vítězů voleb. Je v podstatě jisté, že vytvoří koalici s lidovci a socialisty. Dá se očekávat, že toto uskupení si „ochočí“ francouzský prezident Emmanuel Macron, který jde sice od porážky k porážce, ale na sebevědomí mu to neubírá. I kvůli tomu visí otázka nad budoucím fungováním takové koalice, protože Macron by rád viděl hlubší reformu EU, ale proti němu bude stát očekávaná budoucí německá kancléřka AKK, které se jeho myšlenky moc nezamlouvají.

sinfin.digital