Půr: Maláčová běží o život. Co stojí za jejími problémy a proč bojuje na tolika frontách? | info.cz

Články odjinud

Půr: Maláčová běží o život. Co stojí za jejími problémy a proč bojuje na tolika frontách?

KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Nejspíš žádný jiný člen vlády Andreje Babiše není pod takovým tlakem jako ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Přerod hrdinky levicových intelektuálů v jejich úhlavního soka je skutečně fascinující. Nehledě na to, že z pravicového spektra si ministryně už před časem svojí levicovou politikou vysloužila nelichotivou přezdívku „Venezuela“. Článek webu Expres z vydavatelství MAFRA o tom, že vozí potomka služebním autem do školky, jí na popularitě bezpochyby nepřidá, ale jen dokumentuje, v jak bezvýchodné situaci se sociálnědemokratická politička nachází. Mnohem zajímavější je ovšem odpověď na otázku, proč se do ní vůbec dostala.

 

V uplynulých dnech se odehrála scéna, která stojí za pozornost. Jana Maláčová přišla na jednání poslaneckého klubu ČSSD, kde čelila rozhořčeným kolegům, kterým se nelíbí její „sociální“ reforma. Zhruba dvě desítky úprav už předtím vyvolaly odpor neziskovek, levicových aktivistů či některých novinářů. Od brněnského aktivisty, lobbisty a bývalého politika Matěje Hollana si ministryně vysloužila přirovnání, že je „horší než Drábek“. To je v levicové komunitě zhruba stejné, jako kdyby vás v té pravicové někdo přirovnal k Vladimíru Špidlovi.

Hollan to korunoval, když zveřejnil na sociálních sítích v podstatě přepis svého soukromého rozhovoru s ministryní. A to se ve slušné společnosti nedělá, zejména s přihlédnutím k tomu, že se brněnský aktivista údajně chlubí tím, že Maláčovou politicky odrovná. Tento moment je ovšem důležitý spíše z mediálního pohledu, kdy ministryně sociálních věcí zjevně ztratila podporu části (levicových) médií, přičemž to je něco, čím sociální demokraté obecně zrovna nehýří.

Pro politiku je mnohem důležitější, že změny v sociálním systému vyvolávají pnutí uvnitř samotné sociální demokracie, zejména v regionech, které bojují s chudobou nejvíce. Jejich zástupci se obávají, že úpravy zákonů problémy s chudobou, z níž se stal v některých částech země regulérní byznys, ještě zhorší. Není tak divu, že Maláčová zažila mezi poslanci své strany horké chvilky. Rozruch se jí nicméně podařilo po čase zažehnat a odcházela s ujištěním, že pokud její záměry neprojdou na vládě, předloží je ČSSD ve sněmovně jako poslanecký návrh.

Na tomto příkladu je dobře vidět, proč se ministryně ocitla v nezáviděníhodné situaci. Na vině je samozřejmě špatná komunikace. Ve chvíli, kdy jsou na stole zhruba dvě desítky změn a vy je nebudete uceleně vysvětlovat, stane se vám, že média či neziskovky a další aktéři vytáhnou jen několik z nich a začnou vás trhat na kusy.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo práce a sociálních věcí neudělalo nic pro to, aby změny vysvětlilo jako celek, přišlo přesně to, co se stát muselo. V tu chvíli se ještě objeví Hollanův „příspěvek do debaty“ a už jste v defenzivě, z níž se téměř není možné dostat, protože politika druhé šance nenabízí, nebo jen velmi vzácně. Celá přestřelka ještě vyvrcholila tím, že manžel Maláčové a náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař křivě obvinil Hollana, že se jeho choti mstí, protože mu zrušila smlouvu. Nic takového se ovšem nestalo a Chmelař se následně omluvil. Ukázkový případ, kdy v defenzivě ztratíte nervy a uděláte hloupou chybu.

Tohle všechno by se dalo shrnout jako problémy na levicové frontě. Jsou tu ovšem i problémy na frontě, kterou můžeme pojmenovat třeba jako podnikatelskou. Nachomýtl jsem se poměrně nedávno k rozhovoru několika významných českých byznysmenů, jejichž hlavním tématem byla právě Maláčová. Ta je dlouhodobě irituje svojí levicovou politikou a oni mají dojem, že táhne celou vládu výrazně doleva. Důležité je, že někteří z nich jsou dlouhodobí podporovatelé hnutí ANO a mají Andreji Babišovi za zlé, že ministryni ve funkci drží. Samozřejmě se kvůli svým politickým postojům stávají terčem posměchu ostatních podnikatelů, kteří na rozdíl od nich nejsilnějšímu vládnímu hnutí zrovna nefandí. Důvod těchto „nespokojených“ je nasnadě. Zdanění práce v Česku je skutečně obrovské a nízká daňová sazba to rozhodně nezamaskuje. Navíc se nezdá, že by mělo v blízké budoucnosti klesat a naopak třeba minimální mzda vytrvale roste. Rekordně rychle rostou mzdy obecně a podnikatelům se to logicky nelíbí. Není pochyb, že ministerský předseda už musel vyslechnout mnoho podobných námitek a vzhledem k tomu, že sám je byznysmenem, asi se mu to neposlouchalo zrovna lehce.

Největší konflikt se odehrál kolem schvalování navýšení rodičovského příspěvku. Maláčová jej chtěla pro všechny, všichni ostatní pro omezenou skupinu rodin. V kuloárech kolovaly zvěsti, že Babiš byl kvůli celému problému schopen položit vládu. To se nicméně nepotvrdilo, ale pravda je, že ministryně významně ustoupila, což jen vypovídá o tlaku, pod nímž se ocitla.

Třetí frontou je pak fronta opoziční. Ta je ovšem výsostně politická a jde spíše o střet představ o podobu sociálního státu. Pro Maláčovou je tohle přesně fronta, na níž by si mohla vybudovat solidní politickou kariéru. Ta je ovšem v ohrožení, protože částečně svou nešikovností a částečně také působením ve vládě s naprosto dominantním hráčem, se dostala do příliš mnoha bitev, které ji zjevně unavují (v posledních dnech třeba případ miliardového IT systému na výplatu dávek) a kupí chybu za chybou. Je třeba mít na paměti, že se nebavíme o žádném slabém politikovi. Mezi kolegy je svojí tvrdostí a určitou nevyzpytatelností pověstná, a u některých právě proto neoblíbená. Je to bezpochyby nejvýraznější ministryně práce a sociálních věcí za mnoho let, dokáže se bez problémů domluvit s prezidentem Milošem Zemanem, který ji na rozdíl od mnoha jiných bohorovně nepřehlíží. Nadání zkrátka má, byť s ní nemusíme souhlasit v 99 procentech případů, a teď se nachází v bodu, kdy jí v podstatě zbývají dvě možnosti. Buď skončí, nebo povede únavnou válku na mnoha frontách, na jejímž konci úplně klidně může být odchod ČSSD z vlády.     

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud