Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Realisté – podezřelý obsah v pěkném obalu. Komentář Martina Čabana

Realisté – podezřelý obsah v pěkném obalu. Komentář Martina Čabana

Realisté jsou stranou často vysmívanou kvůli špatně skrývanému školometství jejich „mentora“ Petra Robejška, kvůli kvalitám jejich propagačních videí, kvůli výsledkům v průzkumech. Přesto existují důvody, proč brát tuhle novou stranu vážně. Formální i obsahové.

Z formálního hlediska je program Realistů pozoruhodný – výjimečně pečlivě strukturovaný, stručně napsaný. V každé z jedenácti kapitol jsou pouhé tři programové body, často dost konkrétní, a množství slovního balastu je znatelně nižší než v jiných politických programových dokumentech. Obalu tohoto politického zboží fakticky nejde nic vytknout.

Pozornost si zaslouží i obsah. Realisté bývají označováni za stranu, která se chce svézt na vlně národoveckého populismu. Což je zřetelné z mediálních vystoupení, v nichž si Robejšek pohrává s paušalizujícími výroky o islámu, ale v samotném programu je tento étos potlačen.

Fascinace davem, zbraněmi a povinným vojenským výcvikem (který by současně opravňoval absolventa k držení zbraně) je patrná. Ale o řízených invazích, hordách uprchlíků a dalších pitomostech typických pro vystupování méně sofistikovaných populistů se tu nedočtete.

V kapitole Národní zájem se píše o ukotvení národního principu do ústavy a o explicitním nadřazení ústavy mezinárodním smlouvám. V kapitole Bezpečnost je jeden z bodů věnován „naprostému odmítnutí nelegální migrace“. Vše je ale kulantně zabaleno do potřeby zvyšovat obranyschopnost Česka a reagovat na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě.

Je jisté, že Realisté by na vlnu strachu naskočili rádi. Jejich bezpečnostní expert (a šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu) Jiří Hynek během programové konference prohlásil, že „politici musejí občanům vysvětlit, že jsme ve válce“. Realisté nejsou přímo krajně pravicovou stranou, ale krajně pravicovým voličem jistě nepohrdnou. I když buďme fér – to už dnes málokdo.

Hlavní problém Realistů ale spočívá v tom, čemu sami říkají nová metodika vládnutí. Stačí pohled na ně samotné. Místo aby proběhl tradiční ustavující sjezd s volbou vedení a schválením stanov, postavila si strana na tři roky do vedení uzavřený nevolený „sbor zakladatelů“ – pak se uvidí.

V rozhovoru pro Reflex Robejšek řekl, že „masové shromáždění“ není tím, co by umožňovalo seriózní vznik strany. Pomiňme, jak se takové tvrzení má k jeho deklarovanému obdivu k neomylnosti většiny. Jde o to, že tradiční demokratická „metoda“ založení strany je Robejškovi málo efektivní, pročež má potřebu přijít s novou, efektivnější. Jak daleko bude mít ke stejnému přístupu, až mu přijde málo efektivní parlamentní rozhodování nebo dělba moci?

Riziko spojené s Realisty se neukrývá v jejich programu. Spočívá v tom, že na rozdíl od okamurovců či velebovců nabízejí podobnou myšlenkovou podstatu a podobné pohrdání současným demokratickým systémem v mnohem chytřejším, sofistikovanějším a profesionálnějším balení.

Všechny komentáře autora si můžete přečíst na webu E15.cz.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744