Relativní vítězství a absolutní porážka Andreje Babiše

Martin Schmarcz

05. 10. 2020 • 07:00
KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Andrej Babiš sice formálně vyhrál krajské volby, přesto na následné tiskovce působil naštvaně a nervózně. Ví proč. Jeho vítězství je totiž velmi relativní. Pokud by nějak takto dopadl příští rok boj o sněmovnu, šlo by pro ANO o absolutní porážku. Mít nejvíc hlasů nestačí, když se váš koaliční potenciál blíží nule.

Hnutí ANO zvítězilo v deseti krajích, Andrej Babiš jako první premiér dokázal získat nejvíce hlasů v regionálních volbách, skoro dvakrát víc než druzí Piráti, celkem 604 tisíc, což stačilo na 21,82 %. To vypadá na první pohled báječně. Nicméně tato čísla se až tak bombasticky nejeví, když je srovnáme s jinými údaji: 687 tisíc a 23,57 % hlasů. Tolik si v roce 2008 připsal předseda vlády Mirek Topolánek, jehož výsledek se tehdy považoval za katastrofální porážku a v ODS se ozvaly velmi silné hlasy volající po jeho odstoupení.

Vidíme tedy, že v absolutních číslech není Babišův výkon až tak úžasný. Zvítězil ani ne proto, že by v krajských volbách ANO potvrdilo svou sílu, jako díky slabosti ostatních. Respektive kvůli jejich rozdrobenosti, protože opozice jako celek si vedla dost dobře. Topolánek měl v roce 2008 proti sobě jediného soupeře, který luxoval levicové spektrum, a to Jiřího Paroubka, který vyhrál s 35 procenty. Aktuální premiér však stál proti opozici v několika kusech, proto jeho výsledek vypadá opticky lepší, než ve skutečnosti je.

Hlasování o hejtmanech se nazývá volbami druhého řádu, které nemusejí až tak souviset s celostátní politikou. Jenomže to zcela neplatí – i letos se proměnily v referendum o premiérovi. Druhým tématem, který s tím prvním souvisí, se stala integrace demokratické opozice. Čekali jsme tedy na zodpovězení dvou otázek. Za prvé, zda se středopravé strany dokáží dát nějak dohromady, za druhé, jak moc propadne Andrej Babiš?

Na to první jsme se ptali už nejméně dva roky. Odpověď zní pro ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 poměrně nadějně, protože krajské (ale i senátní) volby se staly vcelku úspěšným testem fungování koalic. Zatím tedy jen těch místních, nicméně hlad značné části voličů po komkoli, kdo odstaví Babiše od moci, zjevně roste a nevyužít takovou šanci by bylo trestuhodné. Pokud jde o to druhé, tak možný propad ANO se v podstatě začal řešit až s nástupem koronakrize. Do té doby nikdo nepochyboval, že pod třicet procent rozhodně nepůjde.

Otázku, jak covid-19 otřese šancemi ANO v krajských volbách, jsem položil v textu 21. března po prvních premiérových lapsech. Dopadlo to daleko hůře, než jsem tehdy čekal. On také Babiš udělal ještě víc chyb, než jsem tehdy předpokládal… V posledním průzkumu Kantar pro ČT ztratilo vládní hnutí 4,5 procentního bodu a spadlo na 27,5 %, přičemž sběr dat končil na počátku září, tedy ještě před největším náporem epidemie. Skutečný volební výsledek je ještě skoro o šest procentních bodů horší.

Efekt červeného svetru

Tvrzení, že o nic nejde, protože krajské volby jsou  „jiné“, není na místě. Ve skutečnosti docela přesně odhalují, v jaké jsou strany kondici. Zvláště při vypjatých hlasováních jako v roce 2008 a nyní. V obou případech šlo o referenda o vládní politice a také k urnám dorazilo nejvíce lidí. Před dvanácti lety byla účast vůbec nejvyšší, nyní, navzdory epidemii, druhá nejvyšší. Tenkrát regionální hlasování přesně odhadlo, že Topolánkův potenciál už není 35 procent, ale o deset méně. To se potvrdilo v kampani ke sněmovním volbám.

Nyní se zdá, že Babišův elektorát se také scvrkl. Teoreticky to může být i tím, že se jeho voliči více než jiní báli kvůli koroně přijít. Byť se nezdálo, že by jeho věrným chyběla motivace a jádro jeho sympatizantů patří k těm vůbec nejdisciplovanějším. Ostatně před čtyřmi lety to dokázal, když v krajských volbách v podstatě obhájil své tehdejší preference. I když budeme počítat s tím, že přeci jen někteří z těch, co volí ANO do sněmovny, nepovažovali za důležité volit do kraje, tak výsledek pod 22 % je opravu hubený.

Uvidíme, co nám řeknou další volební modely, ale tvrdá data z voleb nevyhlížejí pro ANO optimisticky. Samozřejmě, že i relativní vítězství je vítězství. A kdyby o těch necelých 22 % Babiš soupeřil s dalšími silnými levicovými formacemi, mohli bychom ho považovat dokonce za absolutní. Jenomže tak tomu není. Sociální demokraty a komunisty vysál už ve volbách v roce 2017.

V každém případě se Babiš nemůže vymlouvat na to, že vládne dobře a zbylé dvě levicové strany parazitují na jeho úspěchu. To platilo pro Bohuslava Sobotku, za jehož éry vládní strany krajské volby jasně vyhrály. Jen prostě ty důchody, co zvedl spolu s Pavlem Bělobrádkem proti vůli Andreje Babiše, paradoxně zajistily dobrý výsledek šéfovi ANO. Tehdejší výsledky svého hnutí teď Babiš překonal jen o necelé procento, a to sociální demokraté nějakých osm procent ztratili… Tentokrát přes optické vítězství ANO vláda celkově krajské klání poměrně výrazně prohrála. V roce 2016 dobyl Sobotkův kabinet 11 hejtmanství ze 13. Kolik krajů teď asi obsadí strany Babišovy vlády?

Kromě celkového počtu hlasů je tu ještě jedna důležitá věc. Ono je to jiné, když máte kolem 20 procent na cestě vzhůru, nebo z kopce dolů. Zvláště, když se váš koaliční potenciál nebezpečně blíží nule. A vedle „tradičních stran“ vám vyrostl silný soupeř v Pirátech, které nemůžete obvinit z žádných starých hříchů. Se svými vládními spojenci ve většině krajů ANO nedokáže dát dohromady většinu. A mnohde je nadšení jít dobrovolně do holportu s Babišovými lidmi na bodu mrazu. Šanci mají buď tam, kde zvítězili velmi výrazně. Nebo pokud narazí na někoho, kdo je ještě nenáviděnější než Babiš. Což se může stát ve Zlíně s Jiřím Čunkem. Nicméně přes všechny výhrady k  „železnému“ hejtmanovi by od ODS a Pirátů šlo o chybu, pokud by tento kraj zbytečně odevzdali Andreji Babišovi. Opravdu stojí nějaká nemocnice za to?

V každém případě Zlínský kraj je pouze výjimkou potvrzující pravidlo. Stejně jako severní Morava, kde by nejspíš vítězný Ivo Vondrák sestavil koalici i bez oněch 30 procent. Tento Babišův oponent v rámci hnutí je prostě vnímán demokratickými stranami jako kompetentní a slušný člověk. V ostatních krajích pro ANO platí, že jiné než velmi jasné vítězství nebude na hejtmana stačit. Babiš mluví o „podrazu“ na vítěze. Jenomže když máš špatnou pověst, nestěžuj si, že s tebou žádná holka v sále nechce tančit…

Co celkově můžeme vyvodit z výsledku krajských voleb pro ty sněmovní? Za prvé se potvrdilo omezování potenciálu ANO a jeho izolovanost. Za druhé ovšem platí, že „jeho“ senioři jsou mu velmi věrní, a dokonce částečně imunní i vůči tomu, že je Babiš svou neprofesionalitou během koronakrize ohrozil. Za třetí, část opozice už nyní vítězí, ale nemůže sázet na to, že ANO dále výrazně oslabí - už těch 22 % je nečekaně slabý výsledek. Za čtvrté, ČSSD musí více zaútočit na Babišův elektorát, jinou možnost nemá.

Po bitvě o kraje a uprostřed epidemie jsou karty nově rozdány takto: Opoziční „Pětka“ si potvrdila, že pokud se nějakým způsobem integruje, tak vyhraje příští sněmovní volby. Je velmi nepravděpodobné, že by Babiš získal zpět ty, kteří od něj odpadli a přešli na stranu opozice. Rovněž platí, že pro ČSSD by bylo sebevraždou pokoušet se lovit hlasy v protibabišovském táboře. Ti, co šéfa ANO nesnášejí, nemají důvod hlasovat pro jeho spojence, i kdyby nakrásně odešel z vlády. Hamáčkovi by zatleskali a šli by to hodit někomu jinému.

Jedinou šancí ČSSD je tvrdě prosazovat konzervativně levicový program ve vládě. Zbavit se čehokoli, co dráždí bývalé Zemanovy a Paroubkovy příznivce, nenechat se nalákat na liberální mámení (na této straně spektra je přecpáno). A snažit se naopak dokázat, že ona a ne ANO je ta echtovní stará levice, co se postará a v krizi ochrání tradiční voliče, hlavně seniory. Ti jinam, než k ní ani jít nemohou, pravici nesnášejí - a naopak by nelibě nesli, kdyby se „socani“ sbližovali s „modrými ptáky“ a „Kalouskovci“…

V příštích měsících se ukáže, kdo správně chápe svoji misi a zda dělá dobře svou politickou práci. Čtvrtý nejbohatší Čech udělá, co musí: nasadí své takřka nekonečné marketingové prostředky a všechny naše peníze, aby si udržel elektorát. Krajské volby jsou pro něj posledním zvoněním. Opoziční pětka snad také udělá, co musí, aby nepromarnila svůj potenciál a vzbuzené naděje a nenechala zbytečně propadnout ani hlas. No, a  „červený svetr“ musí ještě více zabrat - funguje to, ale zatím to zdaleka nestačí.

Ještě před půl rokem se zdálo nepředstavitelné, že by Andrej Babiš klesl v jakýchkoli významných volbách pod 25 %. Nyní obdržel jen 21,82 %. „Limes inferior“ padla. Pokud všichni udělají, co mají, tak za rok máme jiného premiéra.

SDÍLET