Maraton jednání na konferenci OSN o klimatu v Glasgow provázelo intenzivní soupeření médií o upoutání pozornosti čtenářů, posluchačů a diváků co nejsenzačnějšími zprávami. Od COP26 uplynuly tři týdny a v Paříži se konala, s nesrovnatelně menším zájmem médií, Světová jaderná výstava (World Nuclear Exhibition – WNE). Přitom právě tahle výstava je možná indikátorem pro pochopení toho, že nesmírně obtížný zápas proti rostoucím a nevratným dopadům klimatických změn se bez jaderné energie prostě neobejde. Objektivní realita sice pozdě, ale přeci postupně přebíjí iracionální, ideologický, někdy až nábožensky fanatický odpor proti jaderné energii, v naprostém rozporu s objektivními a měřitelnými fakty.
Už v Glasgow byl pro zkušené pozorovatele patrný posun, jakýsi návrat jaderné energie z vyhnanství. Na žádné z předchozích konferencí COP neměla jaderná energie tolik prostoru a netěšila se takové pozornosti, jako v Glasgow. To je z mého pohledu jeden z nejpozitivnějších výsledků této konference.
WNE je samozřejmě jen o jaderné energii, o technologiích, o inovacích, o byznysu. Klimatická krize a hledání cest k náhradě fosilních paliv, představujících stále 83 % globální spotřeby primární energie, jsou hlavním motorem nového zájmu o jadernou energii a její rozvoj.
I když už to bylo čtvrté vydání WNE (tentokrát o rok zpožděné kvůli pandemii), zahajovacího ceremoniálu se poprvé zúčastnili dva eurokomisaři: komisařka pro energetiku Kadri Simsonová, která hovořila o ožehavé otázce zelené taxonomie v Unii, a komisař pro vnitřní trh, Thierry Breton.
Panel řečníků na zahajovacím ceremoniálu byl docela impozantní. Tón udal hned na začátku Fatih Birol, generální ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA): „ Jaderná energie se vrací!“, konstatoval a dodal: „Politicky, ekonomicky, technologicky je jaderná energie zpět.“ Je to názor, který sdílí francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire: „Pro francouzský jaderný průmysl nastal čas nového dobývání pozic,“ oznámil.
„Jaderná energie nyní poskytuje třetinu světové čisté energie. Dekarbonizace globální ekonomiky bude bez jaderné energie obtížná, ne-li nemožná,“ říká pro změnu Rafael Grossi, generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
Pro Le Maira je jaderná energie dokonce „základní kámen pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, po boku obnovitelných energií“. Zdůrazňuje, že obnovitelné zdroje a jaderná energie jsou „komplementární a nezbytné“ a poukazuje na neplodnost diskusí, které staví proti sobě různé formy nízkouhlíkových energií.